V našem právním systému postaveném na "právním pozitivismu", který je ve skutečnosti "právním alibismem", hraje soudní znalec nezastupitelnou roli. Jeho slovo má mnohdy zásadní význam pro vyústění soudního řízení. On ale vnáší subjektivní pohled a může svévolně posunout vyústění tam či onam. Postižitelný není. Nebo aspoň nebyl.

Do nekonečna lze vést debaty o tom, zdali poslední iniciativa chystaných změn v zákonu o soudních znalcích je správná nebo nesprávná. V naší kleptokracii se nejspíš podaří návrh ministra Pospíšila odstřelit a uslyšíme mnoho slov o demokracii a lidských právech. Nicméně v debatě, která nás čeká, je třeba, aby se ozval hlas, tvrdící, že soudní znalci zanášejí svévoli a mafiozní praktiky, aniž by byli kontrolovatelní a postižitelní.
Jejich nekontrolovatelnost patří k anomáliím našeho systému a iniciativa ministra spravedlnosti Pospíšila je natolik rozumná a oprávněná, že je v naší džungli pravděpodobně odsouzena k zániku.