Paní Svobodová poseděla s poslancem Věcí veřejných Jaroslavem Škárkou a povídala si s ním o problémech spojených s jeho stranou, potažmo politikou všeobecně. Při druhém setkání ji ale požádal, aby vypnula telefon i diktafon, což ona učinila. Pan Škárka tedy měl za to, že jde o rozhovor nezávazný, neoficiální, takzvaně off the record. Jenže poté prý zjistil, že novinářka slib nedodržela a má zapnuté další nahrávací zařízení, a tak si začal vymýšlet. Napovídal paní Svobodové, že od Víta Bárty dostává finanční odměnu za loajalitu.

Zda si poslanec vymýšlel nebo nikoliv, není předmětem tohoto článku. Podstatné je, že novinářka nedodržela slib, rozhovor nahrála a týdeník jej s velkou pompou uveřejnil. Redakce Respektu udělala novému vydání ještě reklamu tím, že podstatu rozhovoru sdělila den před vydáním všem novinám. Panu Taberymu druhý den nezbylo než redakční politiku obhajovat. Oháněl se při tom ušlechtile znějícími frázemi o veřejném zájmu a tvrzením, že existují další svědci Bártovy iniciativy. Jejich totožnost už kupodivu neprozradil.

Paní Svobodová se hrubě provinila proti novinářské etice a pan Tabery ji namísto vyhazovu ještě pochválil. Bohužel, pan šéfredaktor si patrně neuvědomuje, jak poškodil renomé vlastní redakce a jak ztížil práci všem ostatním novinářům. I další žurnalisté hovoří "off the record" s politiky a s jinými důležitými osobnostmi našeho politického, společenského či ekonomického života a čerpají tak vědomosti, jež se jim mohou hodit v jejich další práci. Tuto vzájemnou důvěru však nezneužívají, protože vědí, že by se to velmi rychle obrátilo proti nim

Že se objekty zájmu novinářů budou nyní dívat na celou redakci Respektu s apriorním podezřením, to nechť si vyřeší pan Tabery a jeho spolupracovníci sami. Že Respekt poškodil ostatní novináře, protože nedůvěra zpovídaných osobností se zákonitě přenese i na ně, už není jenom věcí pana Taberyho.