Za těch třicet let kosmonautika definitivně ztratila nádech romantiky a stala se z ní vcelku všední součást průmyslu. K tomu by samozřejmě došlo, i kdyby v roce 1972 Američané práci na projektu nezahájili. Tragický stín na projekt vrhly dvě katastrofy, kdy byly zničeny raketoplány Challenger a Columbia, pokaždé se sedmi lidmi na palubě. Vzhledem k tomu, že raketoplánů určených ke kosmickým letům bylo postaveno pět, jde o čtyřicetiprocentní ztrátu.

Ale i kdyby nedošlo k těmto tragédiím, zůstaly by určité pochybnosti. Projekt si vyžádal náklady 200 miliard dolarů a každý start stál 600 až 750 milionů. Napříště budou dopravovat personál na orbitální kosmickou stanici Rusové, podle předběžných údajů počítají 63 miliony dolarů za let jednoho člověka. Tyto pochmurné počty jistě přispěly k tomu, že prakticky až na nulu spadla naděje, že se v dohledné době Američané vrátí na Měsíc a že podniknou let na Mars. Prostě – není k tomu důvodu. Už neexistuje hlavní pobídka kosmických aktivit ze zlaté doby kosmonautiky, totiž studená válka.

A tak fanouškové kosmických letů, k nimž se skromně hlásím, mohou sázet snad jen na čínskou kartu. Nezdá se však, že by se Číňané do kosmu hrnuli s takovou náruživostí, jako to kdysi dělali Rusové. Proč by měli dobývat kosmickou prázdnotu, když si za své peníze mohou koupit prakticky celý svět?