Prezident Zeman vetoval dva zákony, Lex Babiš a také úpravu DPH na tisk. Veto o tisku přehlasoval parlament, takže napříště bude DPH na tisk desetiprocentní místo patnáctiprocentní.

Těžko celou věc posuzovat, počínaje důvody prezidentova rozhodnutí. On sám je zdůvodnil dopadem na rozpočet a také tím, že snížení DPH nepovede ke snížení cen tisku, a tudíž k eventuálnímu vzrůstu prodeje tiskovin. Oba důvody jsou rozumné a velmi pravděpodobně se promítnou do reality. Jediní, kdo budou profitovat, jsou velkopodnikatelé, tedy Babiš, Křetínský a skupina Penta.

Jsou různé názory na to, co bude potom. Tisk je v době internetu krajně problematický byznys – a není divu, že zahraniční mediální firmy z Česka odešly. Náklady zejména denního tisku klesají a naopak rostou problémy s inzercí. Sleva na DPH bude znamenat jistou podnikatelskou úlevu. Teoreticky by se mohlo stát, že se promítne do zlepšení kvality – že z novin nebudou utíkat kvalitní lidé. To je ale vize příliš růžová na to, aby byla reálná.

Chovanec u Zemana

Informace o schůzce ministra vnitra a prezidenta jsou kusé, nicméně i z těch kusů jasně plyne, že Chovanec nepřesvědčil Zemana o smysluplnosti nového policejního tělesa zaměřeného proti terorismu a dezinformaci. Jen bloud mohl čekat jiný výsledek. Masivním producentem dezinformací v Evropě je Rusko a právě Zeman je jeden z významných interpretů. Je to přece hlava členského státu NATO a EU. Ví moc dobře, čí zájmy hájit, proto taky od Lukoilu dostal peníze na kampaň. Ze záměru ministerstva vnitra žádnou radost mít nemůže. Radost naopak může mít z toho, s jakou ochotou se chopili směšného sloganu o „ministerstvu pravdy“ i ti, kteří jinak nemohou Zemana cítit. Ono je tak snadné naplivat na všechno, co vzejde z ministerstva vnitra... To se pak člověk cítí jako hrdina!

Causa Nagyová

Celá ta truchlohra má další dějství. Soud s Janou Nagyovou Nečasovou a Ivem Rittigem dopadl šalamounsky, až rozum zůstává stát: soud rozhodl, že obvinění jsou vinni, ale nic se jim nestane, dostali směšné podmínky pod zákonnou sazbou. Vysvětlení je ohromující: že od skutku už uběhlo moc času a obvinění mají čisté rejstříky.

Moc času uběhlo proto, že se obviněným daří za pomoci špičkových advokátů proplouvat paragrafovou džunglí. A spojovat prozrazení státního tajemství s dosud čistým rejstříkem je opravdu vtipný trik. Občan si odnáší – pokolikáté už? - poučení, že u nás existuje kasta nepotrestatelných.