Aféra s pomočenými mrtvými Talibanci odvádí pozornost od zřejmého faktu, že Spojené státy jsou mocnost, která prohrála v Afghánistánu válku.

Není ve špatné společnosti, válku tam prohrálo i Rusko a před ním stejně dopadla Británie. Je to zvláštní. Ten trojnásob vítězný Afghánistán patří k nejbídnějším zemím světa a v blízké budoucnosti, až potřetí vyhraje, bude to země s nejen s nejhorší životní úrovní, bude to země na nejnižší úrovni lidských práv.

Z toho vyplývá otázka, proč vůbec se někdo chce v Afghánistánu vojensky angažovat. Snad ono nastávající americké fiasko zajistí této zemi na dohlednou dobu imunitu před dalším vojenským zájmem ze strany některé mocnosti.

Přinese to více klidu do světa? Určitě ne. Je to zřejmé na houstnoucí atmosféře kolem Hormuzské úžiny, která se stává globálním rukojmím nedemokratického režimu Íránu. Americké fiasko samozřejmě tento režim povzbudí, stejně jako ho povzbuzuje groteskní odklad ekonomických
sankcí. Odklad proto, že si Evropa nemůže dovolit sankce uplatnit, protože by na to sama doplatila a její ekonomická situace je příliš vachrlatá.