Máme rádi pohodu – bylo by zajímavé zjistit (ve stylu „vědci zjistili“), na jakém místě hodnotového žebříčku se u nás pohoda nachází. Snad proto se podařilo následující dva červencové dny na začátku prázdnin zařadit mezi státní svátky, třebaže ani Cyril, ani Metoděj nepatří k nejvíce celebrovaným veličinám dějin.

Sotva kdo by kvůli nim skočil do ohně a ti poučenější vědí, že tihle dva soluňští bratři málem uspěli, aby se české kotlina dostala do východního kulturního okruhu. Naštěstí je cyrilice jen historická kuriozita v českém kontextu a šťastnější hrou osudu jsme spadli na tu západní část od dělicí čáry, která je v dějinách markantní v jednadvacátém století stejně jako v jedenáctém a asi to nikdy nebude jinak.

Po bouřlivých dnech brexitových tedy nastal klid, přinejmenším u nás. Ono se ukazuje, že to s tím brexitem nebude tak dramatické, že se svět nezboří, Britské ostrovy se neutrhnou od pevniny a neuplavou do Atlantiku a že smlouvy unijní budou nahrazeny smlouvami jinými, vydělají na tom právníci, kteří je budou dávat dohromady.

No a na znamení pohody vyplul Miloš Zeman na svůj prázdninový rybník v nafukovacím člunu. Masaryk jezdil na koni, Havel na .koloběžce, Klaus na lyžích, Zeman pádluje. Je to jeho sympatičtější rys. Méně sympatické jsou jeho myšlenkové eskapády. Jako když navrhuje referendum o vystoupení Česka z unie (je si vědom toho, že ten typ lidí, kteří mu tleskají, milují hru na tu nejopravdovější demokracii) a zároveň oznamuje, že doporučí, aby lidi hlasovali proti vystoupení.

Je kupodivu, že někdo může v pohodových dnech začátku července s tak bizarním nápadem přijít. Ale ono to pádlování na nafukováči je dostatečně bizarní, aby leccos vysvětlilo.