Evropa jako ostrov stability a blahobytu v moři krvavého rozkladu a nenávisti řeší zásadní otázky, jako je změna počasí pod tlakem zákazu žárovek a snížení výkonu vysavačů. Na ostrém pozadí toho, co se skutečně děje, se tyto lunatické vize míhají jako stíny křepčících šílenců.

Bylo zřejmě třeba tvrdého nárazu, aby Evropa procitla. Není jisté, zdali už k němu došlo, ty historické nárazy se přece jen dějí v řádu let, ne-li desetiletí. Očividná neschopnost jakéhokoli stanoviska neřkuli činu vůči ukrajinské krizi zcela diskreditovala takzvanou evropskou zahraniční politiku – bylo třeba silných národních hráčů, aby zasáhli. Možná ale, že tou skutečnou ranou bude stěhování národů. První reakce Bruselu – rozdělíme vše podle kvót – byl další lunatický nápad lidí odtržených od reality. Je zajímavé a nečekané, že se k odmítavému postoji Visegrádské čtyřky připojil i francouzský prezident Hollande. Přitom země, kterou reprezentuje, je přinejmenším v druhé bitevní linii.

Tlak imigrantů už dnes drtivě narušuje to, čemu se říká evropská solidarita. Jednotlivé státy se dosud nestaly guberniemi a jejich vedoucí představitelé přece jen hájí zájmy států, jež reprezentují. Ale je tu ještě jeden vektor tlaku: směřuje proti umělé konstrukci verbálně ušlechtilých iluzí. Multikulturalismus jako rodný bratr politické korektnosti, tento koncept nemůže dlouho přežít. Ochránit ho mohou jen takové kroky, jaké zavedli Švédové: zrušili volby až do roku 2022 a kriminalizují svobodné myšlení. Nezdá se, že by jiné země chtěly následovat jejich příkladu. Každé parlamentní volby pak posilují síly, které jsou multikulturním konceptům v opozici.

Což samozřejmě neznamená, že se nějakým přesunem politických sil podaří zabránit imigrační vlně. Ta je na činnosti vlád nezávislá, jako jsou počasí a klima nezávislé na třeštění oteplenistů. Maďarský čtyřmetrový plot? Američané také stavějí ploty na mexické hranici, a přesto se jejich přilehlé státy hispanizují. Kolonizaci z jihu by bylo možno zabránit jenom drakonickými kroky a ty sotva kdo z nás chce. A pokud by se vlády zmocnily síly, které by je chtěly, bylo by šílené v takové zemi žít. Proto je ta situace neřešitelná: stabilizace severní Afriky? Kým a jak? Vracení imigrantů? Kým a kam? Na takové otázky nikdo není schopen odpovědět.