Tak už to není schůzka sedmi nejvyspělejších států plus Ruska, ale je to schůzka osmičky. Čeká se, že po Hollandově vítězství ve francouzských prezidentských volbách tam bude Merkelová vystavena tlaku, aby ustoupila od své politiky úspor.

Nějak ustupovat bude, to už je podstata politiky. Otázka je, jak daleko a co tomu řeknou voliči. Německo je v pozici toho, kdo ten cirkus financuje a celkem logicky si přeje, aby na výplatní pásce bylo co nejméně klaunů. A zatím se naplňuje to, co napovídá zdravý rozum a co jsme tu opakovaně tlumočili.

Pokud jde o řecké dluhy, zdravý rozum tvrdil, že se s dluhy dají dělat jen dvě věci: buď se zaplatí, nebo se odpustí. Splácení řeckých dluhů financují převážně Němci a odpouštějí francouzské a německé banky, což je ostatně hlavní důvod, proč Němci pořád ještě ochotně platí. No a z toho vyvstala otázka, jak dlouho to bude fungovat. Nakonec se dostane ke slovu volič a jak to dopadlo v Řecku, to vidíme.

Takové jsou zásady malé násobilky pro ekonomické výpočty osmi účastníků schůzky v Camp Davidu. Nemůže to dopadnout fiaskem, to by voliči těžko nesli. Objeví se slogan o ekonomickém růstu, jak ho navrhuje Hollande a jak o něm mluví stínový ministr financí Mládek. Vyšší daně přinesou státu peníze na roztočení ekonomických soukolí, to je princip toho mýtu. Tahle změna kurzu zahraje našim sociálním demokratům do noty. Jak rádi budou Evropany, když je Evropa nebude nutit hospodařit!