Kdo to napsal tato slova? Kdo tak jasnozřivě tvrdí, že ruská vojska u nás byla kvůli naší obraně, ale radar že je hrozbou? Pochopitelně nikdo jiný než Petr Uhl, který si včera v Právu vzal na mušku svého odvěkého nepřítele Spojené státy americké a zejména smlouvu SOFA, jejíž poslední nejasnosti by měli zanedlouho vyřešit naši a američtí vyjednavači. Když ale pan Uhl svůj článek psal, ještě nevěděl o akci, kterou včera spustila politická nátlaková organizace GreenpeaceCouncil - Greenpeace Česká republika. Nebo věděl? Na tom nezáleží.

Aktivisté zmíněného spolku se včera vyšplhali na kopec v Brdech, nikoliv ale z důvodů ekologických, jak by odpovídalo jejich názvu, kvůli broučkům, jež by mohla zahubit bota amerického vojáka. Kdyby se totiž oháněli ochranou přírody, nevyvolalo by to téměř žádnou odezvu. Protože ale jejich cíle jsou všechny jiné než ekologické, uspořádali včera, využívajíce protiamerických postojů většiny našich spoluobčanů, v brdských lesích protestní mítink.

Vzhledem k tomu, že jejich protiprávní jednání poškozuje obranné zájmy naší země, musíme konstatovat, že to dělají buď z blbosti, nebo za cizí peníze. Ale jestliže billboardy spolku Nezákladnám poskytuje zdarma firma se sídlem v Petrohradu a jestliže jsou vrcholní činovníci opoziční ČSSD vítáni s otevřenou náručí tu v Rusku, tu v Sýrii, člověka leccos napadá...

Proto působí komicky věty na jejich webových stránkách, v nichž o sobě sebevědomě prohlašují: „Nestraníme žádnému konkrétnímu státu, ale hledáme mezinárodní řešení v oblasti ekologických problémů a hrozeb.“ Neméně žertovně, nebo přinejmenším jako protimluv, pak vyznívá jejich odůvodnění včerejšího happeningu, že „radar jakožto oko protiraketové obrany se v případném konfliktu stane terčem prvního útoku“. Jenže ten radar by nás právě před takovým případným útokem měl ochránit, ne?

Kromě toho zřejmě tito pacifististé špatně poslouchají svého „soudruha ve zbrani“ Paroubka, který s nonšalancí podroušeného návštěvníka restaurace prohlašuje, že žádné rakety, které by nás mohly ohrozit, nejsou. A že by v jejich existenci uvěřil, teprve kdyby je viděl na vlastní oči.

K jeho i naší smůle a bezesporu i k určité nelibosti aktivistů z Greenpeace či soudruhů Tamáše, Neorala a dalších dlužno dodat, že raketu by se jim spatřit nepodařilo. Nebude-li u nás jejich vinou radar postaven, mohli by ale na okamžik zahlédnout záblesk. Takový záblesk, jaký kdysi Robert Jungk eufemisticky nazval „jasnější než tisíc sluncí“.