Z názvu divadelní hry českého klasika Františka Langera se stal terminus technicus pro náhlou změnu postojů a názorů. Přirozeně že slovo obrácení jaksi předpokládá, že jde o změnu pozitivní. Pokud ale budeme posuzovat postoje a jejich změny v oblasti politiky, dostaneme se brzy do potíží, protože změna názoru může pro zastánce jednoho politického křídla znamenat pozitivum, kdežto pro zastánce křídla odlišeného negativum.

Pokud tedy tento terminus technicus aplikuji na další ze série veřejných stanovisek Miloše Zemana v souvislosti s jeho odmítnutím státní návštěvy Číny (protože Čína neinvestuje) a se stížností na ruský postoj k vyhlášení 21. srpna památným dnem České republiky, znamená to, že s touto změnou souhlasím a kvituji ji pozitivně. Jiní čtenáři ale mohou být nespokojeni, jakkoli předpokládám, že čtou jiné servery, než je Neviditelný pes, a žijí tudíž v jiné bublině.

Dosavadní servilní Zemanům přístup k Číně a Rusku mnozí vysvětlovali padoušským působením prezidentových rádců, kteří mají jak v Rusku, tak Číně své zájmy. Ze změny Zemanova postoje lze soudit buď na to, že ten vliv není tak silný, jak se soudilo, a že Zeman uplatnil svoji zásadu, že jen blbec nemění názory, anebo že Zemana přestala bavit role postrkovaného panáčka, který je mezi politiky demokratického světa vždycky někde na kraji (míněno obrazně).

Nedá se čekat, že Zemanova změna kurzu usmíří politický proud vizualizovaný desetitisícovými demonstracemi Milionu chvilek. Ta generální linie je jasná, Zeman musí odstoupit, protože je špatný, a špatný je Zeman, protože podporuje Babiše. Dá se dokonce čekat, že ho bude podporovat v aktuální budoucnosti ještě víc. Babiš jako bohužel jediný politický představitel zvedl ze země téma, totiž oponenturu vůči zezelenání Evropské unie. To, že toto téma si nechala ujít ODS a že se dokonce pokusila pod vedením profesora Fialy nastoupit do zeleného vlečňáku, svědčí o změknutí všeho, co může změknout, od mozku až bůhvíco dalšího.

V tomto ohledu Zeman žádný postoj nemění, je konzistentní trvale. Očištěný od čínského a ruského balastu z něho může být silnější figura s šancí získat respekt v realisticky smýšlející politické vrstvě. Ta mohla doposud jen tiše bědovat nad absencí vůdčí postavy – Babiš je zatížen svými privátními problémy, až ho ochromují, a Zeman šaškoval mezi Moskvou a Pekingem.

Na obzoru je ještě Alexandr Vondra. Kdyby se dal ostříhat, aby vypadal jako člověk, a trochu zhubnul a věnoval se více domácí agendě a situaci ve své straně, mohlo by to vést k zajímavým proměnám – nejen Ferdyše Pištory, ale politické scény jako takové.