Je to tak trochu test inteligence. V tomto směru je třeba připsat kladné body Angele Merkelové za její postoj, v němž nabádá ke klidu a vybízí Brity, aby nespěchali a vše si dobře rozmysleli. Je třeba si uvědomit, že konec světa nenastal, zeměkoule se otáčí obvyklým směrem, Británie je pořád ještě členským státem Evropské unie.

Naopak ducha mdlého osvědčil jeden z hlavních viníků současné situace Juncker, když se obořil na britské poslance europarlamentu slovy „co tu ještě děláte“. My jsme tu poslanci, pane Junckere, měla znít odpověď. A budeme ještě hodně dlouho, i kdyby to šlo, jako když hrom bije, ještě iks času (do podání výpovědi) plus dva roky.

Ze současných jednání nejsme moudří, protože se fakticky odehrávají za zavřenými dveřmi a nelze jinak. Je to trochu jako při papežské konkláve, když znalci odhadují průběh sezení podle stínů vrhaných přecházejícími kardinály na záclony v zastřených oknech. Bohuslav Sobotka se, zdá se, ujal role moderátora, tedy uklidňovatele vášní. Jeho výzva k Britům, aby neubližovali usazeným Čechům, Polákům a dalším z východní Evropy, zní možná trochu pateticky, ale zase je dobře, že se za naše lidi postavil.

Míč je ovšem na ostrovní straně a je zřejmé, že nějak nevědí, jak do něho čutnout. Zatím se mezi sebou hádají, může to vést k vyjasnění. O předčasných volbách v Británii se začalo více mluvit a i to je dobře, protože je to nejčistší způsob, jak se vyrovnat se situací. Jen volby mohou dát plný mandát parlamentu a vládě k tak zásadnímu kroku, který mění pozici celé země a má dopad kontinentální.

Výbuchy v Istanbulu

V době, kdy rozum spí a emoce vřou, je další teroristický útok na mezinárodním letišti v tureckém hlavním městě tím správným opepřením zpravodajství. Faktický význam nemá v tom smyslu, že nemění nic z toho, co všichni víme: svět islámu je rozvrácen náboženskou válkou toho typu, jaké jsme v Evropě zažili v sedmnáctém století. Když se vládcové Japonska o tom dozvěděli, spustili železnou oponu a barbarskou Evropu od Japonska odřízli. To udělat s Blízkým východem nemůžeme, ale volně ho pustit do Evropy je druhý extrém.

Musí se udělat něco mezi tím a akcent na ochranu vnějších hranic unie je také jeden z prvků, které ze současných jednání pronikají na veřejnost.