Berte tento text jako nekvalifikovaný povzdech nad zprávou, že se chystá nákup minometů za osmdesát miliónů. Zpráva budí pozornost tím, že je suma tak nízká.

Minomet bývala roura, do které se strčila nálož, udělalo to bum a nálož někam letěla a buď zabíjela, nebo nezabíjela. Dnes je to celý systém sestávající z pásového transportérů a všeho možného, a že je uvnitř hromada elektroniky, o tom nemusíme pochybovat. Předmětných minometů má být devatenáct a suma za ně zaplacená by měla být osmdesát miliónů. Dělením dospějeme k ceně čtyři milióny a něco za kus. Na silnicích potkáváme luxusní automobily, které stojí i dvakrát tolik a pokud by to byl Bugatti, tak osmkrát tolik. Za stroj, který se jistě nevyrábí ve statisícových sériích, je to laicky očividně rozumná cena.

Vláda Mirka Topolánka ve své době schválila nákup obrněnců Pandur. Tam vycházelo sto miliónů plus jeden mercedes na kus. Taky to byla (je) ocelová potvora, pro změnu na kolovém podvozku. Nemá tu rouru nahoře. Na pohled je to totéž.

Zdůrazňuji naprostou nevědomost o té věci. Jsem jen daňový poplatník, kterému stát sebere padesát haléřů z každé vydělané koruny pod různými důmyslnými záminkami. Nicméně ten rozdíl v ceně mě zarazil. Čtyři milióny, a sto třicet? To je dvaatřicetkrát víc. Opravdu je Pandur dvaatřicetkrát výrobně náročnější než minomet na pásovém podvozku?

Jako optimista si říkám, že se dostáváme do nějakých rozumných dimenzí a končí éra šíleného kradení. Jako realista si myslím, že se někdo spletl a uvedl chybná čísla. Čtyři mega za cokoli vojenského? Spadli jste z višně?