Náhoda, nebo důsledek?
Jestli je to shoda okolností čili náhoda, bude se to těžko vysvětlovat a bude malá ochota tomu věřit. Poslední útok na naše vojáky v Afghánistánu přišel ve stejný den, kdy byla zveřejněna neoficiální zpráva o našem vojenském úspěchu v této zemi.
Podle ní jednotka českých speciálních sil už před časem zasáhla v Afghánistánu proti lidem, kteří zosnovali sebevražedný útok, při kterém zahynuli tři naši vojáci. Už v srpnu náčelník generálního štábu Aleš Opata poznamenal, že nikdo nebude beztrestně naše vojáky likvidovat. Jeden ze strůjců zaplatil životem, druhý je údajně zajatý.
Armádní kruhy odmítly komentáře a není se co divit. Vyskytla se ale varování, že únik takové informace byl neopatrný. A tím hůř, jestli to byla záměrná indiskrece.
Je to bezesporu zvláštní shoda. Pokud k akci speciálních sil skutečně došlo, pak první, kdo se o ní dozvěděl, byli samozřejmě teroristé přímo v Afghánistánu. Jistě vědí, že jeden z nich je po smrti a druhý za mřížemi, a že se o nich Češi nějak museli dozvědět, to je bezpochyby taky napadlo. Teroristé vedou svoji svatou válku proti nevěřícím kupodivu bez ohledu na to, co napíší Lidové noviny nebo co spiklenecky v zájmu konspirace zamlčí. Nicméně ta časová shoda je zdrcující a následky budou vážné. Bez ohledu na to, že je co přát uzdravení raněným vojákům a zvláště tomu, který je raněný těžce. Jistě se bude vyšetřovat, zdali je mezi oběma událostmi souvislost. Pak je tu také rovina politická. Naše zahraniční mise mají nemálo odpůrců na obou pólech politického spektra a každá záminka je jim dobrá. Z této aféry se může stát těžký kalibr.
