Na Měsíc a ještě dále
Nový projekt pilotovaných letů na Měsíc nařídil americký prezident Donald Trump. Pro příznivce vesmírných výzkumů, k nimž bezesporu celoživotně patřím, je to skvělá zpráva. Pravda, je zastíněná dosavadními zkušenostmi.
Vždyť i projekt Apollo, naveskrz úspěšný, se nedočkal stoprocentního završení a poslední měsíční moduly dnes slouží jako exponáty ve Washingtonu a na Cap Canaveralu. Počáteční nadšení utopila skepse. Přitom u nastartování projektu bylo celonárodní nadšení, sdílené po celém světě.
Trumpovo rozhodnutí je politické. Je to rozhodnutí odvážné, už proto, že prezident nemůže se spontánním nadšením, a tudíž s podporou počítat. Má proti sobě rozhodující část médií, která číhají na každý nedostatek, na každou chybičku. Trump nemůže z tohoto směru počítat s žádnou podporou. Navíc, původní projekty kosmického výzkumu spadaly do údobí studené války. Ta byla na okraji války žhavé, obě mocnosti měly prst na spoušti atomových zbraní. Dnes, přes všechnu rétoriku, to zdaleka takové není. Trumpa nic nenutí k uzbrojování Ruska – a je diskutabilní, zdali Rusko je skutečný nepřítel Ameriky, přinejmenším zda je to protivník váhové kategorie, v jaké byl tehdejší Sovětský svaz. Kosmický výzkum tedy nemá ani toto strategické opodstatnění.
Pokud nezůstane u slov, a bylo už několik takových projektů, dojde k další mobilizaci vědeckých a výzkumných kapacit. Výsledky tohoto úsilí se jistě promítnou i do civilního života, tak jak se to stalo s vedlejšími produkty projektu Apollo.
A jedním z významných produktů je i úmysl vrátit Americe její velikost. Tak to Trump deklaroval, tak to sliboval v předvolební kampani. Pokud se oznámený projekt uskuteční, k realizaci tohoto úmyslu to významnou měrou přispěje.
