Jsme dynamičtí, jsme mladí, to signalizuje STAN pod vedením Víta Rakušana, když navrhuje snížit věk pro volební právo z osmnácti let na šestnáct. Do ženský nevidíš, učí nás píseň, do Rakušana tím méně. Co si tedy od návrhu slibuje?

Především ví, že návrh neprojde, tudíž je to návrh pro návrh, bez rizika nějakého dopadu. Je totiž nejvýš nepravděpodobné, že by se gymnázia vrhla k urnám a plnými hrstmi metala volební lístky STAN do škvíry. V Rakousku opravdu snížili limit na 16 let a mělo to za následek úspěch pravicových a nacionalistických stran. Dobře vnímají naši mladí lidé piráty, ovšem taky Okamurovo SPD: tomu teď klesají preference, že by tedy chtěl Rakušan pomoci Okamurovi výše do sedla? O tom lze pochybovat. Když se podíváme na výsledky studentských voleb z roku 2017, ve 281 zapojených školách celé republiky vyhráli piráti s 24,52 % před ANO s 11,88. Třetí byla topka s 11,75, tedy těsně pod ANO, a o čtvrté až šesté místo se tlačil Okamura se zelenými a ODS. Starostové a nezávislí zaujali pěkné třinácté místo za socdem a Blokem proti islamizaci.

Zatím jsme se ptali, co to Rakušana napadlo, a odpověď je jaksi skryta v mlhách. Pomůže účast velmi mladých voličů politické kultuře v Česku? Na to se jistě budou různit názory. Daniel Kaiser v Echu 24 je zásadně proti a dovozuje, že šestnáctiletí nemají dost zkušeností. Zde se naskýtá námitka, o co větší zkušenosti mají osmnáctiletí? A koho volí zkušení šedesátiletí? No přece Babiše a Zemana. Takto bychom asi v úvahách daleko nedošli. Asi by bylo správné zkoumat, jestli je zde ze strany mladých lidí tlak a jestli o volební právo stojí: vždyť všeobecné volební právo vzniklo právě pod tlakem veřejnosti, lidé v devatenáctém století o ně usilovali, v naší monarchii bylo přijato Badeniho volební reformou až v roce 1896 po dlouhých politických bojích.

Tedy znovu – existuje reálný tlak mladé generace na politické angažmá? Zatím jsme svědky tlaku pana Rakušana.