Petr Nečas tedy bude mít volné ruce. Záleží hlavně na něm, k čemu je použije. Straně pomůže - a přeneseně i voliči a celé zemi - když stranu vyčistí od pakáže, která si z ní udělala kšeft. Něco naznačil na sklonku své éry sám Topolánek, když na podzim před kongresem ODS okázale volal do ofenzívy proti krajským gubernátorům. Nestalo se nic, na všech úrovních se kšeftuje vesele dál a odliv voličské přízně postihuje jak ODS, tak ČSSD, která není v tomto ohledu za ODS pozadu. Konec konců, v naší zemi se zosobněním zneužití politické funkce stal Stanislav Gross, někdejší premiér a předseda strany.

Od Nečase nelze čekat nemožné. Topolánek stál v čele strany přes sedm let a získal si velkou oporu a autoritu - konec konců, vítězství má na kontě mnohem víc než proher. Nečas by se musel stát "Elliotem Nessem", tedy Nepodplatitelným v rámci strany, kterou je mu dáno vést, a k tomu by potřeboval spojence tohoto typu. Bude se pohybovat v zaminovaném terénu strany vystupující jako hlavní odpůrce jakýchkoli protikorupčních opatření s šancí aspoň na minimální úspěch. Navíc, partaj se zřejmě už smířila, že volby prohraje, a šíbři v jejím rámci se připravují na spolupráci s kolegy korupčníky z vítězné sociální demokracie. Ono to vítězství zase nebude natolik drtivé, aby se spojenci nehodili podle zásady, že ruka ruku myje.

S ohledem na toto všechno je se změnou v čele strany spojena jen naděje, a přestože se Topolánek zachoval slušně, ještě nelze hovořit o vítězství slušnosti. Například za situace, kdy Prahu ovládá Bém s Jančíkem a kdy volební stratég modrých Ivan Langer není schopen věrohodně vyvrátit podezření, že spolupracoval se skupinou kolem mafiána Mrázka.