Možná mě měl napadnout jiný příměr, nejvíc by se hodila ta často omílaná chytrá horákyně. Z prvních zpráv ze summitu EU v Bruselu pojednávajícího o sedmiletém rozpočtu EU a krizovém koronavirovém fondu vyplývá, že došlo na kompromis. 

Klauzule o podmínce vlády práva zůstala, ale Maďarsko a Polsko už nebude rozpočet vetovat, jelikož je uspokojila úprava pravidel. Existuje upřesňující dokument, podle něhož bude možno kohoutek na penězovodu utáhnout, pokud se principy právního státu nebudou dodržovat. Ruku na kohoutku bude mít unijní soud.

Obě země tedy nejsou podle výsledku summitu paušálně ocejchovány jako země porušující vládu práva, nicméně budou riskovat v konkrétních případech žalobu. Právě to paušální označení (v tom se vyznamenala eurokomisařka Věra Jourová – což je paradoxní vzhledem k tomu, jaké má sama osobní zkušenosti s během práva v Česku) bývá předmětem kritiky. Zvláště pak Polsko je na tom v mechanismech obsazování míst soudců velmi podobně jako třeba Česko. Je tu důvodné podezření, že černá známka nalepená na Maďarsko a Polsko souvisí s jejich neochotou zařadit se do progresivistické linie, která v současnosti v EU převládá. A vládnout bude ještě dlouho a čím dál tvrději, až do hospodářského zhroucení, které na socialistické experimenty nevyhnutelně čeká.

Peníze tedy přijdou. Na Česko připadne nárok na bilion korun. Zatím jsme měli potíže s alokací i mnohem menších sum. Ono i utrácet se musí umět…

Rebelie Texasu plus 17

Texas se obrátil na Nejvyšší soud USA s žádostí o anulování výsledků voleb. Podle texaského ministra spravedlnosti státy Georgia, Michigan, Pensylvánie a Wisconsin nezákonně upravily pravidla pro korespondenční hlasování. K Texasu se přidaly Alabama, Arkansas, Florida, Indiana, Jižní Karolina, Jižní Dakota, Kansas, Louisiana, Mississippi, Montana, Nebraska, Oklahoma, Severní Dakota, Tennessee, Utah a Západní Virginie. Z někdejších států Konfederace z války Severu proti Jihu zde chybí jen Georgie a Virginie, ovšem přibylo sedm dalších. 

Letošní volby nejspíš přijdou do dějin jako doposud nejproblematičtější v dějinách USA. V situaci je těžké se orientovat zvláště pak vinou očividné zaujatosti velkých médií. Ať tato žaloba dopadne jakkoli, s korespondenčním hlasováním jsou potíže a to je pro nás důležitá zpráva. Také o něm se u nás mluví a jedná – a je vydáváno za mimořádně demokratický prvek. V Americe se ukázalo přinejmenším jako jádro sporu. Principiální a nepřekročitelný problém je s autenticitou hlasu. Ke skutečně demokratickým volbám, málo platné, patří volební místnost, plenta, za tou plentou musí občan být sám a lístek hází v obálce do urny. Připomenu, že přímá volba prezidenta byla taky deklarována za výkvět demokracie a jak to dopadlo (a ještě dopadne, jak se obávám).

Z dostupných zpráv plyne, že jde o nezákonné nastavení korespondenčních voleb, že nejde o masivní manipulace, zašantročené lístky a antedatované hlasy, jak se o nich zmiňují Trumpovi stoupenci. Ať Nejvyšší soud rozhodne jakkoli, věc bude mít jistě svoji politickou dohru a to není příznivá zpráva pro USA a pro svět.

Texas + 17 dalších států