Poslanec Petr Tluchoř, rebelující proti vládě své vlastní strany, zastává názor, že je třeba privatizovat, neboť sát nemá vařit pivo (Budvar) nebo vozit po železnici (České dráhy). Tím nastolil otázku, co vlastně má stát dělat. Od zodpovězení této otázky se odvíjejí základní politické osy.

A jak je to tedy s tím pivem? S prodejem světoznámých pivovarů opravdu nejsou v naší zemi nejlepší zkušenosti. Že se podařilo zašantročit námořní flotilu, to není divu, přiznejme, že nejsme námořní velmoc. Zato příběh Plzeňského Prazdroje a Nomury nepatří k nejskvělejším tahům v historii privatizace u nás. Je pan Tluchoř zárukou, že by to s prodejem Budvaru dopadlo lépe, tedy pro státní kasu prospěšně?

Otázka by tedy neměla znít, zdali stát má či nemá vařit pivo, ale zdali na svém státním podniku vydělává nebo prodělává. Jak je to s Tluchořem citovanou výrobou radiátorů, není obecně známo. Jinak je to se železnicí. Jenže na rozdíl od vaření piva či výroby radiátorů je železniční provoz i veřejná služba. A zase jsou tady zapeklité otázky: jak poznat, zdali soukromé firmy zajistí veřejnou službu, dřív, než se jim státní železnice prodá?

Právě toto je zarážející na diskusích tohoto typu. Slogany jsou někdy vtipné a dobře se citují, podstatné by však měly být konkrétní údaje a výpočty finančního efektu. Jen to platí, nikoli vtipné poznámky pana Tluchoře a tím méně pak nechutné drzosti odborářského předáka Zavadila.