Europarlament by měl dnes hlasovat o limitech CU2 pro osobní a užitková auta. 20. července by se mělo poté rozhodovat o nové normě Euro 7, podle níž by nová auta měla mít spotřebu 1,3 litru na sto kilometrů. Cílem je zákaz prodeje aut se spalovacím motorem do roku 2035.

Samozřejmě že se nic nejí tak horké, jak se to uvaří a europarlament pořád ještě nemůže všechno (ačkoli by rád) a národní státy pořád mají ještě zbytky rozhodovací pravomoci (třebaže o ně přicházejí), takže to zatím berme jako ukázku šílených představ ideologických fanatiků odtržených od reality.

Je už málo odvětví, ve kterých Evropa jako výrobní entita hraje významnější roli. Automobilový průmysl je jedním z nich. Jsme svědky a účastníci procesu jeho likvidace. Ta se děje už teď, navzdory k tomu, že ani totální a okamžitý zákaz automobilů v Evropě nezmění nic na faktu, že lví podíl na znečištění vzduchu a oceánů má takzvaný třetí rozvojový svět. Těžko mu ubírat touhu a vůli dosáhnout takového standardu, jaký máme my. Proto v Číně a Indii se staví tolik uhelných elektráren…

Jako perličku, která se tématu týká jen okrajově ale přece týká – slyšel jsem v jakémsi podcastu Mirka Topolánka. Uvedl tato čísla: na to, aby se získalo množství vodíku dostatečné k vygenerování 1 kWh (na př. v palivovém článku automobilu) je třeba energie 3 kWh. Říká se tomu fyzika. Pojem v europarlamentu (a nejen tam) neznámý.