Vláda dělá to, co je povinna dělat a dělala by to každá vláda, kdyby v jejím čele stál Petr nebo Pavel. Je dobře, že ustaly pokusy nastavovat nohu a podtrhávat koberec. Média zveřejňují křivky nárůstu – internetová ve formě animací - a je to opravdu deprimující podívaná, jak dlouho nic a pak najednou to raketově stoupá. 

Představujeme si za tou linečkou lidské osudy a strádání. Bezděky si vzpomínám na atmosféru z léta 2002, kdy voda stoupala a stoupala a lidé si uvědomovali svoji bezmoc vůči živlu. V současnosti je třeba vyjádřit úctu nasazení zdravotnímu personálu – a je děsivé, jak ve všech sledovaných zemích je ta křivka skoro shodná.

Čínský dopis

V záplavě důležitějších informací skoro zapadly zprávy o jednání nejvyšší čtyřky, tedy prezidenta, premiéra a předsedů obou komor parlamentu. Jednali mimo jiné o čínském dopisu. Výstup je příznačný. Miloš Zeman hrdinně pojede do Číny, patrně pro další poučení, kterak stabilizovat stát, načež se odebere do karantény v Lánech. O nějakém odvolání čínského velvyslance ani slova a senátní Vystrčil na Tchaj-wan nepojede – a vymluvil se na koronavirus. Kdyby aspoň řekl: podělal jsem se, protože se podělali všichni. Ne. Mlží, že bude o věci uvažovat, a nepojede, protože je koronavirus.

České politiky je snadné dostat do chomoutu. Stačí jeden dva dopisy a skloní hřbety.