19.5.2022 | Svátek má Ivo


Jistoty a prosperita

30.1.2006

Jenom vemlouvavost tóniny je podstatná a jak řečeno, toto umění se novému kapelníkovi sociálních demokratů prostě upřít nedá.

I on je nervózní, protože preference ho stále ještě kladou na druhé místo za občanskými demokraty a liší se jenom v odhadu, zdali je to o hodně nebo o málo. Už se zřejmě smířil s tím, že vítězství, bude-li jaké, nebude nikterak drtivé. Odtud plyne další motiv této složité serenády hrané voliči do ouška: vláda bude menšinová, stoprocentně bez komunistické strany, s dvěma třetinami sociálních demokratů a jednou třetinou odborníků. Toto rozdělení na sociální demokraty a odborníky taky budí úsměv, ale co naplat, pojem "nestranický odborník" je taky něco, čeho si volič považuje.
Slibovaný pokles nezaměstnanosti je také úsměvný: kdyby sociální demokraté opravdu dovedli snižovat nezaměstnanost, proč to neudělali za těch osm let, co jsou u vesla? Co by se muselo stát a co by měli udělat, aby nezaměstnanost klesla? Sto šedesát tisíc slibovaných pracovních míst rádi obsadí čilí pracovníci ze Slovenska a Ukrajiny. Domácí lidé stejně ochotně zůstanou za sedět na měkké matraci sociálních podpor a budou se zabývat příjemnými a svobodně vykonávanými melouchy, jak to dělali dodnes. Ale ani oni nebudou mít důvod, proč by neměli volit právě ty, kdo jim takovou existenci umožňují, pokud samozřejmě půjdou volit, místo aby šli na ryby.

ODS naproti tomu působí dojmem stále více nervózního a bezradného spolku. Ve světle volebních odhadů se jeví jejich modré šance a tlusté peněženky jako námět na zajímavé seminární práce, ale coby průmět do života jsou pouhou utopií. Strašení s komunismem také už nezabírá. Od té doby, co si Václav Klaus vedle sebe nechal instalovat na balkón zámku v Lánech Miroslava Grebeníčka, strašák komunismu už tolik nezabírá. Nehledě k právě probíhající mediální kampani za definitivní rehabilitaci komunismu coby "odpovědné politické síly". Strašně nevyšel pokus zesměšnit sociální demokraty jakýmisi billboardy s karikaturami a maskami. Ne, takhle se nechová sebevědomá, silná politická síla, která ví, co chce.

Dnes je těžké, ba nemožné věrohodně prognózovat, jak volby dopadnou v tom smyslu, kdo v nich vyhraje. S pravděpodobností hraničící s jistotou však lze předpovědět, že se nedočkáme zásadní pozitivní změny, ať vyhraje ten nebo onen.