Jiří Paroubek se v diskusi na televizní obrazovce objevil naposledy před čtrnácti dny - v Otázkách Václava Moravce Speciál vysílaných z Ústeckého kraje. Od té doby nic. V následujícím dni jsme ho mohli spatřit stát beze slova s nasupeným výrazem ve tváři na tiskové konferenci věnované předsedovi Poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi. Pak Paroubek zrušil účast v Partii televize Prima i v Hyde Parku České televize a nedostavil se ani do Událostí, komentářů...

Co se to děje? Muž, který sám sebe označuje za nejlepšího řečníka, vynechá třikrát za sebou příležitost blýsknout se svým rétorickým uměním před televizními diváky? Politik, který ještě nedávno pořádal tiskovku pomalu ke každému neopatrnému slovíčku protivníka či k prezentaci dalšího úžasného bodu ve volebním programu své strany se náhle odmlčel? To přece není samo sebou.

Faktem je, že předseda socialistů zmizel. Objíždí svůj volební kraj, dalo by se namítnout. Jistě, i hlas těch několik desítek důchodců, kteří na mítink přijdou, stojí za to, ale že šéf socialistů promarní příležitost oslovit masy prostřednictvím obrazovky, stojí za pozornost.

Socialisté sice tvrdí, že předseda chce dát prostor dalším soudruhům, nám se spíš nabízejí dvě jiné odpovědi:

Buď šéf kampaně Jaroslav Tvrdík konečně usoudil, že diváci mají pohledu na Paroubkův věčně zamračený obličej až po krk, a tak mu (aspoň na nějakou dobu) návštěvy v televizních studiích zakázal, anebo...

Anebo se naskýtá druhá, pravděpodobnější možnost: předseda socialistické strany se nevyhýbá kamerám, ostatně čas od času před nimi přečte nějaké své prohlášení. On se vyhýbá veřejné diskusi, hovoru, v němž by mohl být konfrontován s některými nevyjasněnými, otázky vzbuzujícími skutečnostmi.

Den před zmíněnými Otázkami Václava Moravce totiž server Aktuálně.cz zveřejnil první závažná zjištění o největším sponzorovi socialistické strany a Paroubkově osobním mecenáši Tomáši Melichovi. Server odhalil, že tento rakouský obchodník v osmdesátých letech pomáhal totalitní moci při mezinárodních obchodech a byl v čilém kontaktu s komunistickou Státní bezpečností. Deník postupně odkrýval a dokazoval další podrobnosti o Melichově napojení na československou kontrarozvědku, ale už první informace zřejmě těžce pošramotily Paroubkovy plány.

Otázky Václava Moravce předminulou středu se naštěstí točily kolem prolomení těžebních limitů a jiných problémů týkajících se severních Čech a Paroubkovo přátelství s Melichem na přetřes nepřišlo, ovšem v jiných diskusních pořadech už toto nebezpečí hrozilo. Diváky by jistě zajímalo, odkud se předseda socialistů s Melichem zná, jak dlouho jejich přátelství trvá a za jakých okolností se tito dva pánové potkali. Nezapomínejme, že v první polovině 80. let byl Paroubek jedním z nejvyšších funkcionářů kolaborantské Československé strany socialistické (zde). Kromě toho byl i náměstkem podniku Restaurace a jídelny, jehož zařízení byla kvůli turistům a podnikatelům z kapitalistické ciziny pod dohledem Státní bezpečnosti, takže on sám byl natolik důležitým člověkem, že stál kontrarozvědce za založení spisu k jeho osobě.

Všechny tyto skutečnosti mohly být důvodem, proč Paroubek víceméně zmizel z televizních obrazovek. Zcela určitě by se nevyhnul otázkám na svou minulost i na důvody, které vedly Tomáše Melicha k tomu, aby socialistům věnoval 6,5 milionu na volební sjezd a stejný obnos pak výslovně vyhradil jejich předsedovi osobně na předvolební kampaň.

Zodpovídat takové dotazy by mohlo být pro Jiřího Paroubka když ne obtížné, pak určitě velmi nepříjemné. Každopádně jako zdůvodnění jeho absence v televizních studiích to zní rozumně.