Několik desítek muslimů se zúčastnilo katolické bohoslužby v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech, to je ten obrovský, krásný, na náměstí Jiřího z Poděbrad. Před tím proběhlo médii, že muslimové nepochodili v Ludmile, to je taky velký krásný chrám, ale na náměstí Míru. Sloužila se zádušní mše za Jacquese Hamela, jemuž muslimští teroristé uřízli pro větší slávu Alláhovu hlavu.

Muslimové u nás shromáždění nikomu hlavu neřezali, naopak odsoudili teroristy coby zločince, kriminálníky, kteří jsou neznalí učení islámu.

Každopádně je dobře, že se bohoslužba za účasti přátel – muslimů konala. Nicméně, bylo by užitečné uvažovat o tom všem střízlivě, věcně.

V České republice máme 38 registrovaných církví a náboženských společností. Jsou mezi nimi muslimské obce, ale také Společenství Josefa Zezulky. Katolíků je u nás 2,7 milionů, muslimů 3,7 tisíc. Pro zajímavost, buddhistů je dvakrát víc. To samozřejmě neznamená, že se u nás naprosto nemůže stát něco podobného, co se děje v zemích západní Evropy, kde je podíl muslimů větší a hlavně kde je jejich sociální role jiná.

U nás jsou náboženskou skupinou, nikoli sociální vrstvou. Odtud se odvíjí ošidnost ideologicky předpojatých debat na toto téma, debat sluníčkářů vůči – dejme tomu – hejtistům.

Islamistický terorismus prostě nejde oddělit od sociálního podhoubí. Pošetilé a kontraproduktivní jsou pokusy teroristy oddělit od islámu a zařadit je mezi šílence a kriminálníky. To sociální podhoubí nutně k výstřelkům vede. V západní Evropě je dnes dvacet milionů lidí s větší či menší vazbou na islám, s pocitem křivdy a vyvržení. I zlomek promile z nich vytváří celospolečenské nebezpečí.

To jsou pochmurná konstatování, nicméně dojdu k pozitivnímu, nebo přinejmenším konstruktivnímu závěru.

Terorismus, tedy kriminální vyústění frustrace přelité do fanatismu, nelze odstranit. Ten tu napříště bude. Je možno ho ale omezit. Jistě represí, tedy silou, ale také spoluprací s muslimskou komunitou. Utkvěla mi v mysli myšlenka Milana Vodičky, komentátora MF Dnes, že by se islámská komunita měla stát první linií obrany. Naprosto s tím souhlasím. Dnes to zní jako utopie – podle všech známek západoevropští muslimové spíš se svými šílenými a kriminálními souvěrci sympatizují. Vrah z Paříže žil poklidně v Bruselu a jeho okolí vědělo, o koho jde, to je zdrcující zjištění, horší než samo řezání hlav. Nicméně jiná cesta není – a je třeba dát muslimské komunitě najevo, že se to od ní čeká a že bude následovat příznivá odezva.

Nenávistné projevy hejtistů a lhaní do kapsy halíkovských sluníčkářů z druhé strany může sice čechrat ego protagonistům jednoho či druhého proudu, ale užitečného z toho nevyplyne pranic.