Vypovězení koaliční smlouvy neznamená odchod z vlády, řekl Andrej Babiš, je to neobvyklý způsob, jak oznámit kapitulaci. Pokud je schopen učit se z chyb, mohl by si napříště zapamatovat, že nemá dělat velkolepá gesta, kdykoli mu bouchnou saze.

Přece si nemohl myslet, že si teď Bohuslav Sobotka lehne na krovky, když ustál i Lánský puč, kdy se proti němu postavili vlivní členové jeho vlastní strany – včetně Milana Chovance.

Ono je samozřejmě možné, že prohrál bitvu a nikoli válku a že už v blízké budoucnosti bude moci argumentovat, že on byl proti a že se celá věc odehrála za jeho zády a proti jeho vůli. Těžko se dá čekat, že po reformě se stane policie dynamickým efektivním útvarem, který vnese zákon do nejvyšších pater ekonomicko-politického podsvětí. Chovancova středeční tisková konference nevyzněla přesvědčivě. Ujišťování ze strany policejních potentátů, že se vlastně nic nestalo, všechno zůstává při starém, lidé se měnit nebudou, kauzy budou pokračovat a že vznikne jen koordinační střecha nutná vzhledem ke globálním změnám, toto ujišťování mělo tóninu chlácholivé pohádky na uspání dětí na dobrou noc. Na poslední chvíli překvapivě cuknul i doposud neohrožený Šlachta a oznámil, že o odchodu z policie bude ještě uvažovat. Po tanečku, který předvedl, to ale bude už jiný Šlachta, než býval.

Ani poslední tisková konference však nepřinesla uspokojivou otázku, proč se to všechno stalo. Padl mýtus o konstruktivně kooperující vládě. Vrátili jsme se k tradičnímu okopávání všeho, kotníky počínaje. Jestliže Babiš vypoví koaliční smlouvu, jak bude chtít partnery z koalice sestavovat rozpočet? Tohle je tedy zřejmé, jen ty motivy jsou v mlhách. Prezident Miloš Zeman se opakovaně vyjádřil proti rozpadu vlády a pohrozil, že žádné demise nepřijme.

Miloš Zeman k rozumu přišedší, to je největší překvapení posledních událostí. I to má možná prozaickou příčinu. Ale o ní ani nebudu spekulovat.