Je to regionální pražská záležitost, ale zároveň je to kuriozita, která přinejmenším pobaví i mimopražské čtenáře. Od včerejška Číňané slaví svůj Nový rok i v Praze na Staroměstském náměstí a jelikož nastává – v buddhistické tradici opět zvířecí – rok Kozy, je Staromák ozdoben kozami. A památkáři se bouří.

Je to opravdu kuriozum. Památkáři ze servility neprotestovali, když bývalý prezident Havel povolil nad Pražským hradem rozsvítit kýčovité – za umění prohlášené – světelné srdce. Jejich protesty nejsou ve výsledku patrné, když se historické centrum Prahy přeměnilo v peleš kýčovitých obchodů s ničemnou chamradí, kdy se symbolem Prahy staly ruské vojenské papachy s rudými hvězdami. Žádné mně známé město světa, kam jsem v posledních 25 letech zavítal, není tak zavalené reklamními billboardy jako Praha.

A oni se teď prsí kvůli čínským kozám na Staromáku.

Jsem věru rád, že jsem se odstěhoval do slušné vesnice za Prahou, kde máme taky svoje, ale neblbne se. V Praze nevím o větší veřejné zakázce, která by se obešla bez skandálu, a nevím o skandálu, kdy by byl objeven viník. Objeven, postaven před soud a potrestán – ty podpisy na smlouvách, jež nejdou zrušit, jsou přece čitelné, takže by to mělo být snadné, kdyby se chtělo.

Ono se ale nechce.

Na pozadí toho všeho je výron hněvu proti čínským kozám věru komický.