Bylo by lépe Hnutí ANO přejmenovat na Hnutí Možná nebo Hnutí Nevíme. Zatímco lidovci jasně řekli, že nepodpoří Zemanovo klanění ruským tankům vedle korejského diktátora na vojenské přehlídce, k věci se zatím vyjádřil jen Martin Stropnický, takto ministr obrany. Podle něj (nikoli však podle ANO) není taková cesta šťastná.

To vidí i slepý, že není šťastná. Zatímco Poláci vyděšení instalací raket středního doletu v takzvané Kaliningradské oblasti staví výstražné hlásky na hranicích, český a severokorejský představitel budou mávat obrněncům armády, která obsadila část území sousedního státu a připojila ho k vlastnímu státu. Vyvolalo to nevlídnou odezvu v zahraničí a štěpí to veřejné mínění.

Zatím nejvyhraněnější Babišovo vyjádření k této věci je, že máme svérázného prezidenta. I to je svatá pravda. Ve svérázných prezidentech máme tradici. Svoji vlastní politiku si dělal Václav Havel a jeho následovník Václav Klaus v tom nebyl jiný, jenomže Havel mířil na západ a Klaus na východ. Teoreticky by se mohlo soudit, že je to v pořádku, protože všichni tři byli postaveni do úřadu řádným, ústavou diktovaným procesem.

Chyba je tedy asi v ústavě, že blíže nespecifikuje úkoly a role prezidenta.

Mělo by tam být napsáno: prezidentem nesmí být svérázná postava.

Ona by možná byla méně svérázná, kdyby političtí předáci byli schopni jasného postoje. Toho ale Andrej Babiš očividně schopen není.

Na to je moc svérázná postava.