Pokud můžeme věřit České tiskové kanceláři, advokát Čestmír Kubát se jedním svým výrokem ocitl hluboce za horizontem. "Pokračování procesu by bylo pokusem o vraždu v nepřímém úmyslu," komentoval i tu vlažnou snahu české justice posoudit případ dvou mužů, podezřelých ze spáchání mimořádně nebezpečného a podlého zločinu. Ano, Milan Michel a Stanislav Tomeš jsou staří a k činu došlo před půl stoletím. Tehdy exploze zabila manželku štrasburského prefekta Andrého Trémeauda, přičemž pekelný stroj byl určen právě jemu. Obžaloba viní oba muže, že pekelný stroj zhotovili a nastražili. Je na soudu, aby zvážil, zda jsou pro to dostatečné důkazy a obžalované buď osvobodil nebo potrestal. Zde však došlo k zpochybňování soudu jako takového. Sám proces, ať by dopadl tak či onak, byl označen za "pokus o vraždu".

Advokát si mohl silná slova odpustit. Naše soudnictví věru že nesupí horlivostí rozmotat otázku starých vin. Případ Michela a Tomeše hodně připomíná kauzu Aloise Grebeníčka. I ten se tak dlouho procesu vyhýbal, až odešel na věčnost. Jak to vypadá, Michel s Tomešem dříve či později dopadnou také tak.

Třeba čin nespáchali, presumpce neviny nám ukládá si to myslet. Jenže právě toto má prokázat soud. Zavražděné paní Trémaudové nikdo život nevrátí. Její vražda je zločin padesát let starý. Ovšem soustavné vytváření pocitu křivdy, to je zločin aktuální. Jestliže si tedy advokát dovolí soudní řízení označit za "pokud o vraždu", jak bychom měli označit oddalování, odsouvání a znemožňování procesu? K pocitu občanství patří důvěra v instituce, především pak v instituce soudní. Soudy se zasloužily o to, že pojem "pomsta" zmizel z mezilidských vztahů. Místo něho je zde "spravedlnost". Jestliže ale orgány pověřené péčí o spravedlnost nekonají, co konat mají, důvěra se propadá do pekel. Stárnou oběti a bezmocně pozorují, jak spolu s nimi stánou nepotrestaní mučitelé a vrazi. Někdo může říci, no co, zemřou ti i oni a bude klid. Klid však nenastane. Absence spravedlnosti vytvoří kavernu v plicích společnosti. Právě proto mohou Němci v tomto smyslu volněji dýchat než my: oni se snaží nacistické zločiny soudně důsledně zkoumat. Leckdy je to bolestné, ale pocit křivdy a bezpráví bolí víc.