Je v lidské přirozenosti kvůli uznání druhých vytahovat se svými úspěchy a vítězstvími. Platí to odedávna a dvojnásob to platí o politicích, takže jsme nepřetržitě informováni o zahájení stavby či o jejím dokončení, o otevření nového domu, instituce, mostu, dalšího kilometru dálnice nebo cyklostezky...

Politici všech zemí světa ale kromě této metody vlastního zviditelnění používají i další způsob, jak získat voličské hlasy a s nimi tedy moc a své materiální zabezpečení - jsou to sliby. Sliby uskutečnitelných záměrů, sliby nedomyšlené, hloupé a často dokonce nepravdivé, lépe řečeno nereálné.

Jednoho takového jsme byli svědky v pátek, kdy se konalo jednání Asociace krajů ČR. Socialističtí hejtmani se usnesli, že podporují lokality, kde několik firem plánuje průzkum ložisek břidlicového plynu a jeho případnou těžbu. Předseda asociace prohlásil, že podá návrh zákona, který by těžbu břidlicového plynu zakázal.

Jenže sliby se slibují, blázni se radují. Zcela bez povšimnutí zapadla zpráva uveřejněná rovněž v pátek, že dodávky ruské ropy ropovodem Družba budou již druhý měsíc výrazně nižší - místo naplánovaných 345 000 tun pouze 73 000 tun, zhruba tedy pětina.

Další obrovskou nepříjemností je skutečnost, že samotný ropovod Družba chátrá, technický stav potrubí je velmi špatný, několik desetiletí se do něj neinvestovalo a také politická vůle prodloužit jeho životnost je čím dál menší. Zásobování ropovodem Ingolstadt naši republiku nespasí, v dodávkách plynu jsme odkázáni na blahovůli Kremlu, a tak zanedlouho budeme muset hledat nové zdroje energie - jinak se nedoplatíme.

Je tedy hezké, že máme zákon o neprolomitelnosti těžebních limitů uhlí, že hejtmani chtějí zakázat těžbu břidlicového plynu a že šílení environmentalisté (ve spolupráci s Rakušany a v poslední době čím dál víc i s Bruselem) chtějí zcela zrušit výrobu elektřiny z jádra, jenže jak se říká, nouze naučila Dalibora housti. A tak nepřijde-li svět v nejbližších desetiletích na nový způsob výroby elektřiny či alespoň jejího uskladnění, budou všechny líbivé ochranářské zákony zcela jednoduše zrušeny a my budeme získávat energii kromě dovozu surovin i z vlastních zdrojů - které nejspíš znárodníme, jak nám to před pár dny předvedla Argentina. Zní to cynicky? Modleme se, aby realita nebyla horší.

Socialistickým hejtmanům jejich slib možná zaručí další čtyři roky v čele krajů, výhledově je však jejich konání krátkozraké a ohrožuje naši energetickou bezpečnost. To ostatně poznají naši potomci. Až začnou výpadky dodávek elektřiny do závodů a našich domácností, nezbude politikům nic jiného než názor na energetické restriktivní zákony velice rychle změnit. Je jen otázka, zda v té době nebude už pozdě.