Podle Darabosova mínění je budování protijaderného deštníku provokace. Taková úvaha je pozoruhodná z úst ministra obrany, navíc ministra obrany země, která poznala Hitlerův anšlus. Nebýt amerického obranného deštníku v době studené války, Rakousko by bezpochyby sdílelo spolu s námi smutný osud sovětského satelitu - vždyť Rakousko z větší části obsadila na sklonku války Rudá armáda a kam vstoupila noha ruského vojáka, to Moskva považovala za sféru vlivu. Mimochodem, tohle jí zůstalo dodnes.

Nicméně v tomto případě nastává vzácná situace, kdy čas pracuje pro nás. Nebezpečí stoupá a možná i Kreml nakonec pochopí, že nemá smysl získávat pochybné politické body podkuřováním zástupům pitomců, kteří živí mindráky tradičním ruským "antizápadnictvím". Nemá to smysl a dokonce je to nebezpečné, protože to ohrožuje bezpečnostní zájmy samotného Ruska.

"Antiradarismus" je vskutku absurdní stav mysli. Zdá se, že nikomu nevadí modernizace tanků - nikdo neví, proti čemu; nikomu nevadí miniaturní flotila zbrojně nekompatibilních nadzvukových letounů; nikomu nevadí nákup obrněných transportérů, aniž kdo má tušení, proč potřebujeme zrovna takové a právě v takovém počtu a pro jaké nasazení. Zato vadí stavba obranného zařízení, navíc nikoli za naše peníze, za situace, kdy fanatické hlavy států budují jaderné a raketové arzenály a vykřikují hesla o potření prohnilého Západu.
Prohnilý Západ, to jsem já, to jste i vy, milí čtenáři...