Věren zemanovské tradici už Paroubek udílí rady, aby "strana byla vidět". Ona se ale ocitla v pozici kůlu v plotě. Bude hlasovat spolu s komunisty, jenže to nebude k ničemu ani jedněm, ani druhým. Nicméně toto vše bylo už mockrát diskutováno, nyní je na pořadu dne jiná otázka - jak dál? A hlavně, jak přehodit kormidlo, aby lodice už neplula v kurzu "důchodci pro životní jistoty"?

Zdá se ale, že hledání smyslu existence není nic nového v sociální demokracii. Obnovena byla v roce 1990 pod předsednictvím Jiřího Horáka. Z půtek a klání vyšel nakonec vítězně Miloš Zeman, který ji posadil na tu obhroublou koncepci. To, před čím strana stojí dnes a co ponižujícího zažila při posledních volbách, je přímý důsledek přehození kormidla směrem k hulvátismu. Pokusil se tomu čelit Vladimír Špidla, jenže jeho charisma bylo omezeno na běžecké výkony a to nestačilo. Vlády se ujal Paroubek a hulvátismus slavil triumf.

Straně nepomůže žádný mudrc, který jí "vymyslí koncepci". Konec konců, totéž doslova v modrém prožívá její největší konkurent ODS. Je třeba si stále připomínat, že ve volbách nevyhrála ODS, ale koncept ekonomické uvážlivosti. V jeho rámci by se snad dala vybudovat platforma schopná splnit touhu oranžových lídrů, totiž oslovit střední třídu a mladé lidi. To je zatím utopie. Jenže utopie bývají čas od času realizovány.