20.8.2022 | Svátek má Bernard


ARCHITEKTURA: Chelsea – nová atrakce New Yorku

3.3.2015

Výtvarný život se stěhuje do bývalého manhattanského brownfieldu u řeky Hudson

To tu jestě jezdily vlaky

Elevated Park kdysi

Elevated Park 3

Část newyorského Manhattanu nesoucí jméno Chelsea se v posledních několika letech stala rychle se rozvíjející čtvrtí, kde staví nejslavnější architekti světa a kde vznikají nové galerie a umělecká centra jak na běžícím pásu. Převzala tak štafetu po nedaleké Greenwich Village, SoHo nebo Lower East Side a jste-li výtvarník, architekt nebo designér a chcete-li být dnes v USA „in“, pak se musíte přestěhovat do Chelsea, zřídit si tam studio nebo alespoň uspořádat výstavu.

Nové Whitney Museum 3

Pojďme se na tuto zajímavou enklávu, jejíž kouzlo zachycuje již Woody Allen ve svém slavném filmu Manhattan, podívat blíže. Chelsea byla původně malou rezidenční čtvrtí s irskými emigranty. Jméno získala dle londýnského sídla sira Thomase Morea. Vzhledem k blízkosti řeky Hudsonu se podél vody začaly v druhé polovině devatenáctého století stavět skladiště, doky, jatky, továrny a železniční trati, s tím souvisela i bytová výstavba zaměřená na dělníky. Průmyslové areály – tzv. brownfields - jsou tu dodnes a poté, co zanikla jejich původní funkce, nabízejí nespočet možností na nové využití. Když byla v roce 1969 zrušena vysutá železniční trať procházející podél nábřeží Hudsonu a místo ní zřízen na tělese dráhy dnes mimořádně populární park, získala Chelsea prvotřídní atrakci. V dolní části ostrova Manhattan moc zeleně nenajdete, menší parky jsou podél vody a na křížení hlavní diagonální osy Broadwaye s jednotlivými avenue, ale tzv. High Lane Elevated Park, dlouhý přes dva kilometry, představuje nový fenomén, ročně ho navštíví na pět milionů turistů. Proplétá se mezi výškovými budovami a z jeho nivelety můžete jednak sledovat čilý ruch pod sebou, vidět různé dominanty města z nezvyklé perspektivy nebo přímo vstupovat do jednotlivých objektů podél trasy táhnoucí se od Západní 14 až po 34. ulici. Architekti tu po etapách v letech 2006-2015 vytvořili zajímavá zákoutí s lavičkami, malými amfiteátry a dětskými hřišti, jsou tu kavárny a bary, trasa parku prostupuje i některými stavbami, např. hotelem Standard (Polshek Architects, 2009), což je taková americká varianta Parkhotelu v Praze. Jsou tu ovšem stromy, keře, traviny, něco jsou ještě původní nálety, něco bylo osazeno nově. Je tu řada výtvarných děl od známých umělců, jako je Ed Rusha, Josh Kline, Charlie Hewitt, Marianne Vitale, ale i díla anonymních autorů, zejména působivá graffiti na štítových zdech bývalých skladišť.

Všude se staví

Studio Grimshaw

Empire Bar

Postupně se High Lane Park stává také doslova přehlídkovým molem řady nových staveb světových hvězd architektury. Najdete tu domy od Franka Owena Gehryho, Jeana Nouvela, Ieoha Minga Peie, nově tu rostou mrakodrapy studia Kohn Pedersen Fox. Dokončuje se nová budova Whitneyho muzea amerického umění, což je dílo italského architekta Renza Piana, který se kdysi proslavil pařížským Centre Pompidou. Bude se otevírat v květnu a její architektura se zjevně inspiruje tvorbou ruských konstruktivistů. Na parcele přímo u High Lane Parku se začíná stavět další výstřední dům od Zahy Hadid. Ožívají i skladištní budovy všude kolem, kde se objevují filiálky známých galerií i studia známých či začínajících umělců. S kolegou Tomášem Bitnarem jsme v jedné z nich navštívili i George Haunera, původem českého architekta pracujícího nyní pro známé britské studio sira Nicolase Grimshawa. To si v New Yorku otevřelo filiálku, když v městě získalo několik důležitých zakázek, zejména nedávno otevřené nádraží Fulton na Dolním Manhattanu v hi-tech stylu. Studio sídlí v horním patře bývalého skladiště, jehož dolní partií vedl původně železniční tunel – teď v něm vzniká moderní pasáž.

Vlevo Gehry, vpravo Nouvel

V okolí High Lane Parku však najdeme i krásné budovy ze starších dob. Jednou z dominant je funkcionalistický palác Starrett-Lehigh Building na 26. ulici z roku 1931 (architekti Cory, Cory a Matsui) připomínající obří Veletržní palác v Praze, jen podstatně větší. Rohy budovy jsou ale zaoblené, parapety mezi okenními pásy mají cihlový dezén a celé to připomíná obří zaoceánský parník, který nějaký Titán vytáhl z vody na břeh. Směrem k Broadwayi zase nepřehlédnete rozlehlý komplex cihlových bytových domů London Terrace (kdysi pro chudé, dnes ovšem luxusní adresa) a konečně je tu ikona amerických filmů – slavný „vagón“ Empire Diner – aerodynamicky tvarovaný bar na rohu Desáté avenue a 22. ulice postavený v roce 1946 firmou Fodero vyrábějící jídelní vozy. Budete-li mít štěstí, potkáte tam u barového pultu hvězdy filmového plátna Kate Winslet, Joshe Brolina či Julii Roberts, nebo taky Madonnu či Stevena Spielberga. Konečně je tu i art decový mrakodrap Verizon Building na 17. ulici. V běžných uličkách dál od řeky pak stojí klasické „brownstony“, nízké řadové domky s předzahrádkami a schodišti vedoucími z chodníku do zvýšeného přízemí. Pod schodišti jsou z obou stran vstupy do suterénních bytů určených původně pro služebnictvo (jeden takový známe třeba z horroru Čekej do tmy s Audrey Hepburn). I ty mají dnes nesmírnou cenu a je snem každého umělce je získat. Bydlet dnes v Chelsea znamená prostě dobrou adresu, je to zkrátka takový newyorský Karlín…

Graffitti

LN, 21. 2. 2015
Foto autor

Na závěr pozvánka na dnešní přednášku v břevnovském Kaštanu (www.kastan.cz). Od 18:30 budu vyprávět o tom, co se odehrálo na Pražském hradě z hlediska architektury ve XX. století, dnes to budou zejména Plečnikovy nadčasové úpravy.

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!