Sedím doma v arkýři, čaj kouří v hrnku s nápisem Route 66. Koukám do podzimní zahrady a vzpomínám, jak jsem se ještě před nedávnem potil v arizonské poušti. Musel jsem natočit Suburbana, jednak proto, aby se dobila baterka, ale také proto, abych si poslech bublání velkého osmiválce. Jaký rozdíl proti třesoucím se třem hemelkám!* Ve škole jsme se učili, že lichý počet válců se u řadových motorů špatně vyvažuje, nevím, co konstruktéry vedlo k tomu, že navrhnou tříválec a poté, aby se netřásl jako drahý pes, se to, co se ušetří na jednom válci, utratí na vyvažovacím hřídeli! U hvězdicových motorů, kde je naopak v jedné hvězdě vždy lichý počet válců, se točí v karteru proti otáčkám klikové hřídele závaží, tzv vyvažovač druhého řádu, což u čtrnácti- nebo osmnáctiválce o obsahu víc než dvacet pět litrů není zase taková váhová ztráta. Ale motůrek jak pro autíčko z pouti? Měl jsem služební fábii a zvuk motoru byl něco mezi dieslem a dvoutaktem, prostě tři hemelky!

Můžete namítnout, že motor o obsahu 5,7 litrů musí žrát. U pumpy na otázku strejců s kšiltovkami se znakem Škoda a v nedělních montérkách odpovídal můj kamarád, když se soukal do své Corvette: „Já nevím, kolik to žere, ale ráno mně chyběl jeden kohout a dvě slepice!“ Jinak máte smozřejmě pravdu, že při cenách benzínu u nás je blbost mít auto se spotřebou šestnáct litrů (a při zapnuté čtyřkolce přes dvacet). Ale jak říkala ta stará Američanka na Route 66, člověk má dělat kraviny, když mu dělají radost, protože život je krátký - a sedla si do auta se sedmilitrovým nadupaným motorem.

Vždy, když jsem v Americe, fotím si neuvěřitelné náklaďáky. Proti nim tahače Iveco, Volvo, DAF či Mercedes jsou trpaslíci. Focení dopadne vždy stejně, odněkud se vyřítí rozezlený řidič a ptá se, proč si jeho auto fotím, a já mu řeknu, že se mi americké tahače strašně líbí a že ten jeho Freightliner (nebo Kenworth či Mack) je krasavec. V tu ránu se změní v malého kluka, který se rád předvádí, a já si mohu fotit, co se mi líbí. Legrační je, že když se snažili výrobci změnit hranaté karoserie zastaralých tvarů, moc velký úspěch neměli. Truckeři dávají přednost tradičním tvarům. I nýtované kapoty motorů zůstaly. I když jsou z laminátu a nýty jsou jenom jako…

Kalifornie je ráj plastických chirurgů. Je neuvěřitelné, co dokáží ženy se sebou udělat. Když před léty řádili chirurgové na našem národním pokladu a ona pak vypadala jako E.T., to je houby proti tomu, co lze potkat na Hollywood Boulevardu. Ten mne mimo jiné překvapil, že to není žádná Pařížská nebo Champs Elysee, ale je to poměrně úzká ulice s maximálně třípatrovými budovami. V televizi to prostě vypadá jinak. Tam se vlní na jehlách anorektičky s ohromnými prsy a se rty silně připomínajícími Kačera Donalda. Asi je to krásné, nevím, mně to připomínalo svou umělostí kelímky na kafe nebo donuts. Osobně nic nemám proti vyvinutým ženám, ale co je moc, to je moc. A když s vámi večer u barového pultu sedí deset Kačerů Donaldů, to není nic krásného. Netuším, co na tom ty baby vidí.

Zato když se ale dostanete na venkov, přestanete si vyčítat kila navíc. Naopak! Já jsem měl dojem, že bych měl trochu přibrat! Bikeří na Harley Davidsonech pod metrák nejdou! Za těch dva a půl tisíce mil, které jsme najeli, jsem tam potkal minimum magorů, kteří leží na super-bikách a kličkují mezi auty. Slušný motocyklista jede poklidně ve svém pojízdném fotelu a mezi nohama mu bublá dvouválec o větším obsahu, než má koncernový zázrak. Otíci (Octavia 1,9TDI s klimoškou) se sem nedovážejí. Ani nemoc zvaná stříbrný Passat (AUDI) se zde nerozšířila. Jsou zde téměř neprodejné. Proto se ve Spokojených státech jezdí slušně. A když máte ještě k tomu v L.A. buranské číslo (Nevada), uvolní vám raději jízdní pruh. Když se ze začátku bojíte přejíždět z pruhu do pruhu na osmiproudé dálnici, tak na vás bliknou, že o vás vědí. Akorát jednou ukázala na Honzu baba fakáče, protože si dovolil předjet s naším Chryslerem Town and Country její nové Audi A 8! Pak nás předjela a dál jela jak šílená, nejspíš byla z Prahy. Jo, jo, bylo tam krásně!

Přeji vám, abyste se nezbláznili z vánočních nákupů. Raději se zastavte na mém autorském čtení v Metropolitan Cafe, Vodičkova 17/ Jungmanova 14, 27.11. v 18:00!

* hemelka je krajový výraz pro koně, autor ho používá pro motorové válce - pozn.red.