Nikdy jsme se nepotkali, neznali se - a přece jsme měli hodně společného. Lásku k izraelskému sportu.

Já ji dávám najevo prostřednictvím skromných příspěvků pro portál Eretz.cz, ona jako významná izraelská novinářka pracující pro tamní média. Její jméno je Limor Shpigelová a jak už to tak v životě bývá, ty, které potřebujeme, ti, kdo jsou užiteční a nepostradatelní, odcházejí. Podle našeho mínění často předčasně. Jistě si to myslíme také o Limor. Zemřela po dvouletém boji s rakovinou minulý čtvrtek (10/11). Její úděl je o to smutnější, že opustila tento svět v šestatřiceti letech.

Eulogii na její počet napsal na webu Jerusalem Postu v úterý 15/11 sportovní redaktor Allon Sinai. Uvedl, že Limor byla jedním z nejlepších novinářů, které kdy v životě potkal. Kombinace lásky ke sportu a oddanost k profesi byly v jejím případě jedinečné.

Důkaz jejího vztahu k izraelskému sportu: Limor se spolu s Allonem zúčastnila 2/11 v telavivské Yad Eliahu Aréně basketbalového euroligového utkání mezi Maccabi Tel Aviv a Barcelonou. Necelých pět dnů předtím, než byla ve vážném stavu přijata do nemocnice. Ačkoli klub Maccabi prohrál, byla šťastná, že mohla v tom kotli být. Rozhodla se bojovat do poslední chvíle, vyznávala zásadu, že žít se musí naplno. Cestou do schodů se už neobešla bez pomoci, ale přesto ji neopouštěly velké plány. V následujících týdnech chtěla vidět víc sportovních zápasů, víc filmů, slyšet víc hudby na koncertech.

Nebylo jí to dopřáno.

Milovala svoji práci, ať už to bylo na serveru Ynet, v mediální skupině Jerusalem Post Group nebo naposledy v deníku Jisrael Hajom.

I když ji postupující zákeřná choroba dostala do beznadějné, bezvýchodné situace, nikdy nevyvěsila bílou vlajku. Vedla svůj zápas s příkladnou odhodlaností do posledního okamžiku.

Tolik promarněných příležitostí. To byla poslední věc, kterou mi napsala, svěřil se Allon ve svém vzpomínkovém článku. O několik hodin později zkolabovala a za tři dny zemřela. Její tělo podlehlo, ale duše - ta zůstala stejně silná, jako byla vždycky. Nyní si konečně může dopřát odpočinku.

Allon připomíná, že Limor začala svoji kariéru jako reportérka házené a ta zůstala jejímu srdci obzvláště drahá. Během uplynulého kola nejvyšší izraelské házenkářské ligy se jí dostalo uznání, jakému se obvykle těší prezidenti či předsedové vlád: všechny zápasy začaly minutou ticha na její počest.

Vzdejme jí tedy symbolickou úctu i my – my, kdo máme rádi izraelský sport. My, kdo jsme si vědomi vážnosti situace, neb ta zákeřná nemoc, jeden z nejhorších nepřátel člověka, číhá doslova za každým rohem.

Čest její památce!

Limor Shpigelová na svém profilu v síti Google+

Takto zobrazila Limor, už bojující se zákeřným nepřítelem, izraelská fotografka Rita Shermanová.(Web Dark Beauty)