Ekonomická a politická situace ve Venezuele se opět vyhrocuje. Dnes přináším jen krátký překlad několika příspěvků z Reddit.com.

Níže uvedené příspěvky jsem přeložil z diskusního vlákna zvaného „Venezuelans of Reddit, what is the situation really like?“

Je nutné brát v potaz, že jde o těžko ověřitelné informace z Internetu. Na druhou stranu: jsou konzistentní s tím, co z Venezuely uniká už celé roky.

Uživatel Danimaxus píše:

Takže,
- nemáme léky a nemocnice postrádají nezbytné vybavení, lidé kvůli tomu umírají,
- všechno je šíleně drahé kvůli inflaci (ceny se mění každý týden).
- nedostatek jídla a zboží vůbec, pět hodin čekáte frontu na ty nejzákladnější věci, nebo je koupíte mnohem dráž u překupníků (víc než pětkrát dráž).
- služby typu voda, elektřina, plyn jsou velmi mizerné. Jsou chvíle, kdy nám v určitých časech vypínají elektřinu na hodinu až dvě. Neplánované výpadky (blackouts) jsou vcelku normální. Voda teče z vodovodu špinavá, pokud vůbec, protože některé dny prostě není. Plyn má slabý tlak, takže někdy se na něm nedá vařit.
- máme nejpomalejší Internet v Latinské Americe
- Je tu nebezpečno. Nemůžeš chodit po ulicích v klidu, nesmíš vytáhnout ani telefon z kapsy. Jsou tu zloději, kteří neváhají zabíjet. Vězení jsou katastrofa, vládnou jim takzvaní Pranes, což jsou bossové z řad kriminálníků. Spousta zločinů zůstane nevyřešená, protože policie je zkorumpovaná, národní garda je zkorumpovaná, všechny instituce, které nás mají chránit, jsou plné úplatkářů. Máme tu vydírání, únosy, loupeže, krádeže, vraždy.
- Cenzura v médiích. Všechna média, která informovala o protestech, jsou zakázaná, včetně CNN. Fungují jenom vládní média. Ani v novinách se moc nedočteme, protože není papír na jejich produkci.

Uživatel CheoDash píše:

Zrovna jsem se vrátil z protestu poblíž mého domova, policejní těžkooděnci na nás začali střílet, jenom jsme v klidu protestovali a chtěli vyjádřit svoje zhnusení nad situací. Od svých narozenin (15. dubna) dodnes rozehnali každý POKLIDNÝ protest, na kterém jsem byl, slzným plynem. Proč zuřím? Nemám tady žádnou budoucnost, není práce, z minimální mzdy se nedá žít ani týden, žiju v jednom z nejnásilnějších a nejnebezpečnějších měst světa (přitom tu není válka), moje máma nemůže sehnat prášky na srdce, protože se sem prostě nedostanou, moje teta nemá chemoterapii, stejně jako zbytek země, lidi umírají hladem v šestihodinových frontách na jídlo (opravdu několik lidí umřelo při čekání), čekáme na odpadkový vůz, abychom v těch odpadcích našli něco k jídlu. Ale na všem je napsáno „HECHO EN SOCIALISMO (Vyrobeno v socialismu)“ .

A uživatel Matiaspp dodává:

Nemůžu si stěžovat (doslova).

Komentář MK: země se dá zničit spoustou způsobů. Jednou z možností je bohužel také „idealismus urvaný z řetězu“, jehož smyslem je zorganizovat utopickou společnost a jehož výsledkem bývá čirá hrůza. O tom víme v Evropě svoje, bohužel se v Latinské Americe rozhodli tu historickou zkušenost zopakovat.

Rovněž je dost nebezpečné stavět fungování země jen na těžbě jedné suroviny (v tomto případě ropy), protože pokud ceny klesnou, může státní rozpočet klidně přijít třeba o polovinu plánovaných příjmů.

*****************************

A k tomu ještě v Paříži samozvaní vojáci Islámského státu drze zastřelili policistu samopalem přímo na ulici. Prezidentský kandidát Emmanuel Macron, kterého nám spousta novinářů podává jako „Pana Nevyhnutelného“, tuto událost okomentoval slovy, že se s tím „budou muset naučit žít„.

Víš co, zlatoústý motýle Emmanueli? Jdi příkladem a zbav se své ochranky. Ostatní musejí chodit po ulici bez ní. Naučíš se s tím žít – případně nežít, budeš-li mít smůlu, jako ji měl tamten policista, který se neprovinil ničím jiným než svojí uniformou.

Ale nějaký dobrodušný statistik ti to jistě osladí konstatováním, že riziko autonehody je stále ještě o něco větší. A to i u prezidentských kandidátů v zemi, která už tak úplně nepatří galskému kohoutovi.

*****************************

Hudební epilog
Nejslavnější venezuelský písničkář Simón Díaz. Dobře se u toho pracuje.