Když mi bylo kolem dvaceti a byl jsem v Londýně vůbec poprvé, to bylo tolik adrenalinu, že jsem měl celý týden o zábavu postaráno. Již nikdy na mě žádné město nezapůsobilo tak silně jako Londýn. Žádná Paříž, žádný Řím – ovšem, Řím je kolébkou západní civilizace a Paříž zase její osou. Avšak Británie byla tím místem, kde anglosaské hodnoty a především oddanost svobodě, byly plně ukotveny. Bez Británie by nebyla Deklarace nezávislosti, Ústava ani Listina práv Spojených států amerických.

Během posledních několika let se však Británie těmto hodnotám čím dál více vzdalovala. Zahraničním kritikům islámu, jako například americkému odborníkovi Robertu Spencerovi a svého času i nizozemskému poslanci Geertu Wildersovi, byl zakázán vstup do země. A nyní, alespoň jeden prominentní domácí kritik islámu, Tommy Robinson, byl několikrát obtěžován policií, vláčen po soudech a nechán napospas vězeňským dozorcům, kteří dopustili, aby jej muslimští spoluvězni do bezvědomí zmlátili. Patrně je Robinson britskými úřady chápán, jako potížista a nejraději by jej viděli kapitulovat a opustit zemi (jako Ayaan Hirsi Ali opustila Nizozemsko), nebo aby byl zabit nějakým džihádistou (jak se stalo nizozemskému režisérovi Theo van Goghovi).

V pátek, jak bylo zde uvedeno, se otevřela nová kapitola příběhu Tommyho Robinsona. Britští policisté jej sebrali na ulici v Leedsu, kde coby nezávislý novinář dělal přímý přenos na Facebook před budovou místního soudu. Uvnitř probíhal proces s několika obžalovanými, kteří byli údajně členy tzv. „gangu sexuálních násilníků“ (grooming gang) – skupiny mužů, vesměs muslimů, kteří během několika let, ne-li desetiletí systematicky znásilňovali v některých případech až stovky nemuslimských dětí. Svědky Robinsonova zatčení bylo na Facebooku přibližně deset tisíc diváků z celého světa.

Policisté zatýkají Tommyho Robinsona (uprostřed) v Leedsu, kde během svého působení jako nezávislý novinář streamoval od budovy místního soudu.

Policie urychleně předvedla Robinsona před soud, kde - aniž měl možnost kontaktu se svým právním zástupcem - byl rychle odsouzen na 13 měsíců odnětí svobody. Poté byl převezen do věznice Hull.

Mezitím soudce, který vynesl rozsudek nad Tommym Robinsonem, zakázal britským médiím informovat o jeho případu. Noviny, které již zveřejnily zprávu o jeho zatčení, ji rychle stáhly. Dokonce i řadoví občané, kteří o jeho zatčení informovali v sociálních médiích, raději tuto zprávu stáhli, aby se vyhnuli Robinsonovu osudu. To vše se stalo během jednoho dne.

Nejprve soud na úrovni banánové republiky, poté roubík do úst všem novinářům. Ve Spojeném království, kde je násilníkům dopřáno právo na spravedlivý proces, právní zástupce dle vlastního výběru, dostatek času na přípravu podkladů k soudnímu řízení a právo na kauci. Žádného z těchto práv se Tommy Robinson nedočkal.

Rychlost, s jakou bylo spácháno bezpráví na Tommym Robinsonovi, je nejen pozoruhodná, ale hlavně děsivá. Již několikrát jsem osobně zažil nebezpečí ze strany islámu: jedním mladým členem gangu byl na mě vytažen nůž, byl jsem obklíčen davem agresivních mužů v dželabách poblíž mešity propagující radikální Islám. To však není děsivé, děsivé je, co se stalo Tommymu Robinsonovi – toto naprosté porušení základních britských svobod.

Z jistého úhlu pohledu však Robinsonovo bleskové zatčení, proces a odsouzení není žádným překvapením. „Již delší dobu zde byla kampaň, jak Tommyho Robinsona dostat, či něco na ten způsob,“ řekl mi brzy ráno v sobotu můj zdroj ve Spojeném království, říkejme jí „L“.

Robinsonovo zatčení bylo zdůvodněno údajně tím, že byl v podmínce. Minulý rok v květnu byl vzat do vazby, když natáčel v blízkosti soudní budovy v Kentu, kde byla souzena jiná skupina obžalovaných muslimů, rovněž kvůli příslušnosti ke gangům sexuálních násilníků. Toto zatčení bylo rovněž bezdůvodné. Tehdy Robinson vyvázl pouze s podmínkou. Tentokrát však byl jeho čin vyhodnocen jako porušení pravidel podmíněného trestu, prtože opět dělal zpravodajství před soudní budovou.

Cynismus je v tomto případě zcela evidentní. „L“ měla rovněž důležitou připomínku, když zdůraznila, že v době konání procesů s gangy sexuálních násilníků stojí příbuzní a známí obžalovaných venku před soudem a „zastrašují“ oběti znásilnění a jejich rodiny a příznivce. „Slyšela jsem o pětiletých dětech házejících kamení na rodiny obětí,“ dodala „L“.

„Tohle zastrašování ze strany muslimských komunit též zahrnuje obcházení domů a obtěžování jejich obyvatel.“ „L“ rovněž slyšela, že někteří svědci u soudního přelíčení potřebovali policejní ochranu, aby si mohli dojít alespoň na toaletu uvnitř budovy soudu. Netřeba dodat, že tyto provokace a obtěžování jsou zřídka hlášeny a zůstávají zcela bez trestu.

Jedním možným pozitivním aspektem této hrozivé události je to, že vzbudila ohlas, jaký žádná jiná událost už dlouho ne. „L“ potvrdila, že mnoho jejích kontaktů na Twitteru sdílelo informaci, že „sice nikdy Tommyho obecně nepodporovali, ale že byli zděšeni, že někdo může být zatčen za informování o kriminalitě gangů (sexuálních násilníků)“. Někteří její známí jsou „přímo v šoku a zoufalí“. V sobotu se sešly tisíce stoupenců Tommyho Robinsona ve Westminsteru. Ale bude mít takový veřejný protest nějaký zásadní vliv? Jeden bývalý britský policista reagoval na Robinsonovo uvěznění videem, kde apeloval na své krajany nejenom účastí na demonstracích či pochodech, ale aby se přidali k Ann Marii Watersové a její straně For Britain (Za Británii) a aby pro svobodu projevu v Británii vzali příklad z UKIPu, který dostal Brity z EU.

„L“ nabídla ještě zajímavější informace. Zatímco je Robinson trestán za upozornění na muslimské gangy sexuálních násilníků, tak Sikh Awareness Society (Sikhská informační společnost), která rovněž o těchto procesech s gangy sexuálních násilníků informovala, se nic nestalo. „Oni jsou dar z nebes, protože upozorňují na totéž, ale nečelí takovým tlakům jako například Tommy.“ Je to logické, neboť by si britská policie nedovolila zatknout muže s plnovousem a s turbanem. „L“ též upozornila na imáma, který byl nedávno zatčen, ale hned vzápětí propuštěn na svobodu – poté, co se „větší skupina jeho stoupenců dožadovala jeho propuštění“. Jeden z policistů potvrdil, že tento imám byl propuštěn z obav, „že by jeho uvěznění mohlo vyvolat vlnu nepokojů po celé zemi“. „L“ shrnula současný postoj britských úřadů k muslimské problematice takto: „Ztratily veškerou kontrolu a jednoduše jdou po těch lidech, jejichž stíhání bude dělat ten nejmenší rozruch. Je to totéž, jako když žák tyranizuje učitelku do té míry, že ta raději potrestá ty žáky, kteří jsou obětí šikany.“

Lze předpokládat, že se britské úřady nejspíš domnívají, že takové bezpráví, jako bylo spácháno např. na Robinsonovi, udrží mír. Já bych si tím však na jejich místě příliš jistý nebyl. Lidé, kteří v sobotu protestovali před Westminsterem, byli naštvaní. Kolik dalších Britů je na tom podobně? „L“ se obává, že letošní léto v Anglii nebude právě klidné. Třeba to ale bude k něčemu dobré.

Co se mě osobně týče, tak nedokážu pochopit, jak je možné, že se žádná vlivná osoba ve Spojeném království neobtěžovala zpochybnit zacházení s Tommym Robinsonem – a postavit se tak za svobodu projevu.

Je snad celý britský establishment bandou zbabělců? Řekl bych, že se odpověď na tuto otázku již brzy dozvíme, pokud ji už dávno neznáme.

Bruce Bawer je autor nového románu The Alhambra (Swamp Fox Editions). Jeho kniha While Europe Slept (2006) byla bestsellerem New York Times a dostala se také do finále soutěže National Book Critics Circle Award. Mezi jeho další díla patří A Place at the Table (1993), Stealing Jesus (1997), Surrender (2009) a The Victims’ Revolution (2012). Rodilý Newyorčan žijící od roku 1998 v Evropě.

Překlad původního textu:Swift Injustice: The Case of Tommy Robinson
Překlad: Pavel Michálek