K největším kýčům publicistiky patří nostalgie po vánočním příměří. A když se řekne vánoční příměří bez dalšího upřesnění, myslí se tím 25. prosinec 1914. na západní frontě první světové války.

Němci v zákopu zazpívali koledy, vylezli ven a s Brity z protějšího zákopu si vyměnili dárky i zahráli fotbal. Od té doby „vánoční příměří“ evokuje přesvědčení, že na obou stranách fronty jsou stejní normální kluci a v obou velitelstvích stejní krvežízniví barbaři. Bude něco podobného možné i na Ukrajině? Toť otázka.

Agentury píší, že na Sofijském náměstí v Kyjevě magistrát nechal vztyčit vánoční strom – umělý a osvícený z generátoru, aby nehrozil výpadek proudu. Kyjev tedy vánoční atmosféru chystá. Ale jak připomínají tytéž agentury, ukrajinské velení opakuje, že dokud je území státu okupováno, na žádný klid zbraní nepřistoupí. Rýsuje se otázka. Je lepší takto jasný postoj, nebo uspořádat kýč s vánočním příměřím, řekněme v organizované verzi toho z 25. prosince 1914?

Pak jsou tu otázky další. Na vánoční příměří by možná přistoupil i Putin. Sám přece Rusko prezentuje jako ochránce křesťanských hodnot. Ale kdy to má být? Západní zdroje navozují dojem 25. prosince či dnů kolem (datum narození Ježíše podle gregoriánského kalendáře). Ale v pravoslavném prostředí – a v tom se většinově shodují ruští i ukrajinští pravoslavní – se totéž slaví 7. ledna či ve dnech kolem (datum narození Ježíše podle juliánského kalendáře).

Jinak řečeno, kdo chce radit k vánočnímu příměří, ať si nejprve udělá jasno v datu. A s tím je potíž. Jak píše iDNES.cz, na Ukrajině bují spor: máme slavit Vánoce východní (7. 1.), či západní (25. 12.)? Máme pokročit k „civilizované evropské společnosti“? Jenže když se gregoriánský kalendář zaváděl, tak nejen pravoslavné, ale i protestantské země (Anglie, Švédsko) v něm viděly dílo Antikrista z Říma. Chce-li se ta či ona společnost skutečně pozápadnit, stačí jí posunout Vánoce, aniž by si osvojila klasické západní svobody?