V demokraciích fungujících již delší dobu, po celé generace, se ujal zvyk veřejnosti obracet se ke svým zvoleným zástupcům s všelijakými podněty a v nemalé míře i se žádostmi o pomoc, o intervenci v počínání byrokratů, neoblomných úřadů. Kongres ve Washingtonu jsem prozatím obtěžoval jen dvakrát. Poprvé kvůli zádrhelu s naturalizací, podruhé, když jsem se rozčílil kvůli potížím své sestřenice z Rokycan, kterou při příletu na letišti v New Yorku se snažil trápit imigrační úředník. Dočkal jsem se odpovědi jak od senátora, tak kongresmana, se slibem o nápravu. Zákonodárci jsou nevyhnutelně zavaleni i spoustou nesmyslných požadavků a k tomu mají štáb vyřizující, archivující veškerou agendu. Dřív to byly jen dopisy, případně telegramy, teď se jejich směrem chrlí elektronická pošta.

V této době nejčastějším tématem takové komunikace nespíš bude jednak ono sakramentské americké zabředení do války v Iráku a jednak i otázka imigrace, co si počít s ilegálně přítomnými cizinci v odhadovaném počtu dvanácti milionů, čili víc, než co má Česká republika obyvatel. Názory se důkladně různí, doporučení se vzájemně vylučují. Odměňovat ty, kteří porušili zákon, kteří předběhli ve frontě, zatímco jiní nadále poslušně čekají? Něco takového se pak přece stává pobídkou k ještě intenzivnějšímu zhoršování situace, která už teď je téměř či úplně nekontrolovatelná. Kdo ale bude sklízet úrodu, posluhovat v domácnostech a hotelech, otázku vznáší zastánci opačných názorů, prosazujících legalizaci pobytu těch ilegálních. Rozštěpení společnosti na část liberální a konzervativní tak zcela neplatí. Například mezi zastánci legalizace jsou zaměstnavatelé, vykořisťovatelé.

Velké obtíže s domluvou, co podniknout, mají obě komory Kongresu. Zatímco Senát již odhlasoval zákon o jakési legalizaci, většina Sněmovny reprezentantů (jejíchž 435 členů má ke svým voličům blíž než pouzí dva senátoři pro každý, sebemohutnější stát) se dosud bránila souhlasit s krokem, který by mnozí voliči interpretovali jako ústupek pronikajícím hordám opovrhujícím zákonnými předpisy. Tento zádrhel mezi oběma komorami trval před posledními volbami, tehdy s převahou Republikánů. Tu sice v listopadových volbách 2006 ztratili, ale přijatelné řešení se dosud nenašlo.

Voliči se v této záležitosti nadále obracejí na své zvolené reprezentanty. Jeden takový dopis se s tucty každodenních e-mailů také objevil na mé obrazovce. Dostavil se bez mého svolení a já teď, rovněž bez svolení jeho autora, předkládám v české verzi k případné potěše:

The Honorable Paul S. Sarbanes
309 Hart Senate Office Building
Washington DC, 20510

Vážený pane senátore,

Jakožto rodák ve státu Marylandu a výtečný zákazník daňového úřadu, Vám píši požádat Vás o pomoc. Kontaktoval jsem ministerstvo domácí bezpečnosti (Department of Homeland Security) v mé snaze uspíšit proces stát se ilegálním cizincem, a oni mě odkázali na Vás. Hlavním důvodem mého přání změnit se z amerického občana v ilegálního cizince je zákon, který nedávno senát přijal a pro který Vy jste hlasoval. Pokud správně tomuto zákonu rozumím, jako ilegální cizinec, který pobýval v posledních pěti letech na území Spojených států, vše k tomu, abych se stal občanem, postačí zaplatit pokutu dvou tisíc dolarů a daň z příjmu za poslední tři roky. Když vidím takovou příležitost, chci se jí chytit a podniknout potřebné kroky dřív, než tak učiní kdokoliv jiný.

Jednoduše řečeno, každý z nás, který zde žije legálně a musí platit daně každý rok, je notně vzrušen představou možnosti vyhnout se takovému placení po dobu dvou roků za pouhou pokutu dvou tisíc dolarů. Byla by tady nějaká možnost zažádat o status ilegála se zpětnou platností? To by bylo ke značnému prospěchu mému a mé rodiny, poněvadž my platili vysoké daně v roce 2004 a 2005.

Navíc, jako ilegální cizinec budu mít nárok na používání pohotovostní zdravotnické služby, poněvadž stát by se o mě pak postaral. Můj účetní vypočítal, že v okamžiku, kdy bych přestal platit pojistné na zdravotní péči, tím bych ušetřil deset tisíc dolarů ročně. Další užitek, který by vyplynul z mého přehodnocení na ilegálního cizince, by bylo preferenční posuzování mé dcery při podání přihlášky na právnická studia a stejně tak i preferenční studijní poplatky (in-state tuition rates) pro mého syna.

Konečně, jako ilegální cizinec budu zbaven povinnosti pravidelné obnovy svého řidičského průkazu a rovněž bych se zbavil břemene placení pojistky na automobil. To by bylo pro mě velmi důležité, poněvadž mám děti studentského věku a ty jezdí mým autem.

Velmi ocením, když mě seznámíte s procedurou, jak se stát ilegálem (pokud možno se zpětnou platností) a zašlete mi potřebné formuláře. Děkuji Vám za Vaši pomoc.

Váš loajální volič

Pete McGlaughlin.

Jak senátor Sarbanes odpoví na takovou poťouchlost, se určitě nedozvím. Ale nějaká odpověď určitě přijde, tak už to je ve fungujících demokraciích závazným zvykem.

K O N E C

Neoficiální stránky Oty Ulče