Současná fáze předvolebního boje v USA se vrací k jednomu z ústředních témat minulé kampaně. Levicové křídlo Demokratické strany obviňuje prezidenta Donalda Trumpa z rasismu, což není novinkou. Jen se změnily okolnosti.

Již z kampaně před minulými prezidentskými volbami v roce 2016 zaznívaly ze strany demokratů názory o jasném rasismu Donalda Trumpa. Popisovalo se jeho chování k černochům z doby před desítkami let. Ano, šlo se až do let sedmdesátých minulého století a popisoval se vztah otce Trumpa a tehdy mladého Donalda Trumpa k lidem tmavé pleti v jeho tehdejší firmě. Ten se údajně o černoších vyjadřoval s despektem a pohrdáním.

Nyní, na počátku kampaně k prezidentským volbám na podzim příštího roku, se změnily podmínky. Trump je prezidentem a v Demokratické straně se objevila nová skupinka „levicových demokratek“ na čele s Alexandrií Ocasio - Cortézovou. Té se v amerických médiích říká „squad“ (četa). Názory prominentní představitelky této „čety“ jsou typické pro její příslušnost k organizaci Democratic Socialists of America. Tato organizace byla až do roku 2017 členem Socialistické internacionály, kterou opustila na protest proti „neoliberální ekonomické politice“. Tím, že byla do amerického Kongresu zvolena za Demokratickou stranu, vytvořila zdání, že reprezentuje „novou levici“ v této straně. Ona však prosazuje myšlenky typické pro socialisty a zejména vyzdvihuje společenské uspořádání ve Velké Británii, Norsku, Finsku a Švédsku. Je jednoznačným kritikem izraelské politiky, odsoudila útoky na Palestince v pásmu Gazy a označila je za masakry.

Nynější kolo útoků na Trumpa začalo nejprve hlubokou roztržkou mezi „četou“ a vedením Kongresu, který ovládá Demokratická strana. „Četa“ hlasovala v Kongresu proti zákonu a podpoře imigračních táborů na americko-mexické hranici. AOC, jak se o Cortézové píše v amerických médiích, přišla s tím, že tyto tábory jsou tábory koncentračními ve stylu někdejších nacistických koncentráků pro Židy a další nepřátele Hitlerovy Třetí říše. Dostala se do ostrého konfliktu s předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, kterou rovněž obvinila z rasismu. Napjatého vztahu mezi ˇčetou“ a vedením demokratů si podrobně všímala anglo-americká média.

Do této situace vstoupil Trump svými tweety, v nichž odsoudil politiku „čety“ a AOC speciálně, podivil se nad tím, že AOC hovoří o Pelosiové jako o „rasistce“, a doporučil „četě“, aby se tyto dámy „vrátily tam, odkud přišly“ („go back“ tweety). Trump napsal, že by se ve svých „původních zemích“ , v nichž vesměs demokracie nefunguje, mohly zasadit o vládu práva. To spustilo mediální smršť AOC s tím, že Trump je rasista, který kritikou jejich názorů zakrývá „chaos ve své vládě“.

Česká média (ČTK zvláště) si však situace všímají ve světle staré dobře známé antitrumpovské politiky, podařilo se jim prakticky zamlčet neshody mezi vedením demokratů a „četou“ a zkresleně informují o současné situaci i tím, že „polovina Američanů je v šoku a polovina mlčí“.

Joe Biden, viceprezident v éře prezidenta Baracka Obamy , který se chce ucházet o nominaci Demokratické strany jako prezidentský kandidát v roce 2020, sice odsoudil Trumpova slova jako „opovrženíhodná“, nicméně ocenil Nancy Pelosiovou za dosažení dohody mezi republikány a demokraty ohledně imigračních táborů. Řekl, že AOC dělá „skvělou práci“, protože Demokratická strana „potřebuje jejich energii“, není to ale podle Bidena většina, která byla za Demokratickou stranu ve volbách v roce 2018 zvolena.

Z tohoto vyjádření je jasné, že Biden trochu tancuje mezi vejci. Nechce si to se „skvělou“ AOC rozházet. a přitom tuší, že radikálně levicové názory AOC mohou mnoho potenciálních voličů Bidena v příští prezidentské volbě od jeho volby odradit.

Pro současnou situaci v USA je typické, s jakou lehkostí se vypouštějí do éteru slova o rasistech. Pokud se někdo kriticky vyjádří k názorům někoho, kdo je poněkud tmavší pleti, není důležitý ten názor, ale původce je okamžitě označen za rasistu. V takové situaci vlastně nezáleží na obsahu, ale důležitým se stává fakt, že politik či politička tmavší pleti jsou kritizováni . Pak nastupuje odpověď, že je to za barvu kůže a ne názory.

Pokud si situaci přehrajeme do EU, náhle vidíme zřetelné podobnosti. Některé názory k ilegální migraci se „nesluší říkat“, protože jsou údajně xenofobní a populistické. To je druh evropského rasismu, který se k nám přenáší z reálií USA.