Pokud se dá jednou větou charakterizovat rozdíl mezi americkou a evropskou demokracií, pak je to v kořenech zrodu. Americká demokracie vzešla zespodu, z komunity kolonistů, vyděděnců a rebelů, zatímco evropská byla masám "nadělena" osvícenými aristokraty a vzdělanci. Zatímco americká demokracie akcentuje práva jedince, evropská upřednostňuje právo většiny. Tento rozdíl lze považovat za jeden z důvodů, že kdykoliv dojde k výraznému sporu mezi americkými občany a jejich vládou, výsledkem je vždy politické řešení a nikoliv krvavá revoluce.

K jedné takové křižovatce se americká společnost opět blíží - jak dokazuje aktivizace občanstva a momentální slabost Bushovy vlády. Bylo by nespravedlivé házet všechno na prezidentovu hlavu - je jen jednou ze tří větví americké moci. Kongres, to vždy distinguované shromáždění zákonodorců, je dnes svědkem vášní a útoků v moderní historii instituce téměř neznámývch. Hurikány, mezinárodní terorismus, nekontrolovatelná ilegální imigrace, rostoucí ceny paliv a stále oddalovaná reforma zdravotního a sociálního pojištění jsou příčinami, které se sešly téměř najednou a šroubují spirálu politického napětí.

V podobné situaci často přebírají iniciativu státy a jejich voliči. V Pennsylvanii to dali jasně najevo, když v listopadových volbách vyřadili soudce, který stál za značným zvýšením platů zákonodárců a soudců. V Arizoně, Jižní Kalifornii a Texasu se organizují domobranné spolky v tradici miličních oddílů "Minutemanů" z války za nezávislost, které úzce spolupracují s hraniční stráží. Kde v očích veřejnosti v ochraně pořádku a stability federální vláda selhala, nastupují občanské iniciativy vzniklé na základě lokálního hodnotového konsensu. Na rozdíl od přesvědčení zakladatelů vědeckého komunismu, je americká dělnická a rolnická třída, abych užil odpovídající terminologie, tou nejkonservativnější vrstvou společnosti a dává přednost vyzkoušeným jistotám před revolučním multikulturalismem. Na opačné straně pak stojí vrstva salonních oprávců společnosti rekrutující se hlavně z absolventů humanitně orientovaných vysokých škol.

Podobně jako Maryland je i v Alabamě praxe řidičských zkoušek předmětem soudní žaloby. Tentokrát z druhé strany. Alabama je žalována, že i nadále umožňuje skládat řidičské testy ve 13 jazycích, přestože v roce 2001 voliči rozhodli, že jediným úředním jazykem státu je angličtina. Podle žalobců je proto administrace testů v jiných jazycích neústavní. Pouze pět z padesáti států povoluje řidičské testy pouze v angličtině. Alabamská policejní statistika potvrzuje 72% nárůst smrtelných nehod zaviněných řidiči, kteří nedokázali přečíst dopravní značky. Oponenti argumentují, že za jistých okolností mohou testy složit i negramotní.

Zápas o úřední dominanci angličtiny je jen jednou ze špíček ledovce sociálních a politických problémů, kterým současná Amerika čelí.