Izrael zřejmě útočil v Sýrii na chemické zbraně pro Hizballáh

Zatímco se oči celého světa upírají k bitvě o Aleppo, Izrael v Sýrii potichu sleduje vlastní zájmy. Už řadu dní pronikají na veřejnost podrobnosti o dvou jeho náletech na syrském území v uplynulých dvou týdnech, které jako vždy ani nepřiznal, ani nepopřel. I když v posledních letech provedl desítky leteckých či raketových útoků na zbraně nebo velitele Hizballáhu, ten nejnovější z minulé středy byl významnější než všechny předchozí.

Už týden před ním bombardovaly izraelské letouny sklad zbraní syrské armády u Damašku a zbrojní konvoj směřující odtamtud do Bejrútu. Ve středu 7. prosince následoval další útok na zbrojní arzenál na vojenském letišti v Damašku. Podle syrské vládní agentury SANA, která o něm na rozdíl od předchozích překvapivě informovala, Izrael vypálil několik raket typu země-země a způsobil velký požár, ale žádné ztráty na životech, stejně jako o týden dříve.

Izrael dlouhodobě opakuje, že nedovolí, aby se Hizballáhu dostaly do rukou vyspělé zbraně, které by změnily rovnováhu sil, ale jednotlivé operace nekomentuje. Až letos v dubnu premiér Binjamin Netanjahu poprvé veřejně přiznal, že armáda provedla řadu útoků na zbraně pro Hizballáh a bude to dělat dál. Zároveň vzkázal Íránu i Hizballáhu, že nepřipustí, aby si u hranic zřídily základnu k útokům na Izrael; a znovu to zopakoval ruskému premiérovi Dmitriji Medveděvovi při jeho listopadové návštěvě Izraele.

V posledním roce však izraelských úderů výrazně ubylo, protože do syrské války vstoupilo Rusko a rozmístilo u středomořské Latákie nejmodernější systém protiletecké obrany S-400, který údajně dokáže zaznamenat pohyb izraelských letadel až v Negevské poušti. Po ruském zapojení do syrských bojů zajel Netanjahu do Moskvy a vysvětlil Vladimiru Putinovi, že nedovolí vyzbrojování Hizballáhu, a pak tvrdil, že spolu obě země pohyb svých letounů nad syrským územím koordinují. Ukázalo se však, že koordinace příliš nefunguje; málem došlo k několika střetům či dokonce ruské střelbě na izraelská letadla. Do Moskvy opět odjel izraelský zmocněnec. Od dubna je prý koordinační mechanismus zase funkční, tvrdí Izrael. Přesto jeho armáda v Sýrii několik měsíců neútočila.

Potom se objevily zprávy, že Rusko dodává zbraně Hizballáhu, a čtyři dny před obnovením izraelských útoků na zbrojní konvoje uvedly zdroje blízké Hizballáhu, že hnutí s Ruskem navázalo vojenskou spolupráci. Zdá se proto pravděpodobnější, že Izrael Moskvu o svých zásazích předem neinformuje, aby zabránil prozrazení chystaného úderu či dokonce sestřelení svého letounu ruským protileteckým systémem. K prvnímu útoku na konvoj Hizballáhu přiletěla izraelská letadla přes území Libanonu a při druhém armáda odpálila rakety z izraelského území. Oba údery také provedla před úsvitem, kdy ruské bombardéry většinou neoperují.

Z náznaků ministra obrany Avigdora Libermana a prohlášení mluvčího syrské opoziční Fronty národní spásy Fahída Masrího vyplynulo, že Izrael minulou středu zlikvidoval chemické zbraně určené pro Hizballáh. Podle některých zdrojů šlo o takzvané barelové bomby. Pokud je známo, byl to první pokus hnutí o jejich získání.

Bašár Asad měl donedávna co dělat, aby se ubránil povstalcům, a na izraelské bombardování syrského území nereagoval. Ruská vojenská pomoc mu však dodala novou moc i sebevědomí. S jeho novou sebedůvěrou tak roste i možnost odvety za izraelské útoky.

Svět sice údery Izraele v Sýrii nekritizuje, ale nevěnuje pozornost ani horečnému zbrojení Hizballáhu. Hnutí má na jihu Libanonu nejméně 100 000 raket namířených na Izrael, většinou v civilních domech v místních vesnicích. Hizballáh také stejně jako palestinský Hamás hloubí tunely na izraelské území. Rada bezpečnosti OSN přitom už v roce 2006 vyzvala Hizballáh k úplnému odzbrojení. Hnutí podle Izraele jen vloni porušilo Rezoluci č. 1701 skoro 2400krát, mimo jiné i odpálením dvou raket na izraelské město Naharija. Stížnosti izraelského velvyslance v OSN však zůstávají bez odezvy.