7.4.2020 | Svátek má Heřman, Hermína


SVĚT: Sčítání mrtvol

4.2.2020

U amerického soudu té které instance probíhala kauza o oprávněnosti postavit před vojenskou náborovou kanceláří tabuli s údaji o počtu zabitých v Iráku. S odkazem na ústavně zaručené právo svobody projevu, dotyčný informátor chtěl ovšem odradit případné zájemce před naverbováním. Nevím, zda někde již došlo k analogickému případu, že by před prodejnou automobilů někdo zveřejnil varující dokumentaci o smrtelných úrazech za volantem nebo že by před vchodem do nemocnice oznamoval množství tam vzniknuvších nebožtíků.

Měření nestejným metrem se stalo samozřejmostí, normou, která již nikoho nepřekvapuje. Například významné univerzity zakazují přístup na campus reprezentantům branné moci, aby mohli poskytnout údaje a asistenci o vojenské kariéře. Ale tytéž školy se nicméně domáhají finanční podpory od téže federální vlády, jejíž zaměstnanci tam nesmějí překročit práh.

Značné mediální pozornosti se dostávalo paní Cindy Sheehanové, jejíž syn padl ve válce v Iráku. Ta obviňovala zloducha G.W. Bushe z odpovědnosti, aniž by někdo namítl, že v zemi bez povinnosti vojenské služby její syn navlékl uniformu, do ruky vzal zbraň a šel bojovat dobrovolně. Přece si musel být vědom eventuality případně riskantních následků svého rozhodnutí.

Na naší univerzitě jsem se setkal se studentem inženýrství, který byl současně příslušníkem amerických marines – námořní pěchoty. Tehdy si už odsloužil dva roky v Iráku, též bojoval v Afghánistánu a vystřelil si i v Somálsku, a vrátil se ze samaritánské akce v zemětřesením postiženém Pakistánu. Podrobně jsme si popovídali. Potvrdil názor, že naprostá většina Iráčanů ovšem chce žít svobodně, že válka je tam vyhratelná a prohrát se dá jen na domácí americké půdě – na což máme precedens, ten vietnamský. O prohru se míní postarat zejména pokroková media a politicky korektní humanisté. Zdůrazňován je každý další ztracený život, kapka po kapce, a trpělivost, odolnost veřejnosti dřív než později přece vyprchají.

Student se zmínil o boji v Pacifiku za druhé světové války, když na ostrůvku Iwo Jima, na sopečné půdě miniaturního rozsahu, čtyři tisíce těchto marines ztratilo život.Pak přešel ke střetnutí v iráckém městě Faludža, kde v boji od domu k domu, vojenští experti počítali se sedmdesáti procentními ztrátami v řadách útočníků, jimiž v tomto případě byli Američané. Ti tam ale ztratili necelých čtyřicet svých lidí, což byl obrovský úspěch, leč v mediální prezentaci přetvořený v monumentální katastrofu. Za druhé světové války v kterýkoliv den padlo víc Američanů, než jsou celkové ztráty v tomto iráckém konfliktu.

Jak značné tam jsou ztráty povstalců, kolik tam zahynulo nezúčastněných civilistů? Na tuto otázku Bush tehdy odpověděl, že něco kolem třiceti tisíc – nikdy se přesně nebude vědět. The New York Times s pomocí řady zdrojů uveřejnily tyto odhady o počtu ztracených životů: 70.000 v občanské válce v Nikaragui (1978-1990); 180.000 zásluhou Saddamova domácího násilí v Iráku (pouze pro období 1988-1991); 181.000 v sudánském Darfuru (2003 – 2005); 200.000 v etnické válce v Bosně (do roku 2005); půl milionu v Rwandě (duben-červenec 1994); milion v Afghánistánu za občanské války a se značným přispěním bývalého Sovětského svazu (1978-2002).

Moderní technologie způsobuje stále rostoucí spoušť. Porovnejme s některými konflikty ve středověku, kdy se střetávali jen žoldnéři, v jejichž zájmu ovšem bylo dožít se penze. Tehdy se konaly i bitvy – spíš vzájemné oťukávání, při němž došlo třeba jen k vyvrknutí malíčku. Jenže i v dávných dobách se uskutečnily masakry obrovitých dimenzí. V jedné odpolední bitvě Hanibala s Římany na bojišti zůstalo víc mrtvých, ručně porubaných, než byla celková ztráta Američanů ve vietnamské, víc než deset let trvající válce.

Pokrok v technologii nutně poznamenal i způsob boje. Za americké občanské války taktika osmnáctého století, ve vyrovnaných řadách otevřeně kráčet proti nepříteli, se setkala s technologií devatenáctého století. S výsledkem, že třeba v bitvě u Gettysburgu padlo 50.000 vojáků (rovněž zhruba celkový počet ztrát ve Vietnamu). U Verdunu za první světové války padl milion Němců a Francouzů – dosud nepřekonaný rekordní masakr. V porovnání, invaze v Normandii stála čtvrt milionu životů a Stalingrad 200.000.

Voják ovšem většinu času nebojuje, ale čeká. Za 20 let napoleonských válek se bojovalo všeho všudy 200 dní. Ve Vietnamu si americký voják v průměru vystřelil jen několik dní v roce. Rovněž jen část vojska se podílí na krveprolití. Za druhé světové války nepatrná menšina mužstva (posádky ponorek a bombardérů) se zasloužila o vysoké procento způsobených škod. V izraelsko-egyptské válce v roce 1973 pouhých pět procent mužstva zastalo devadesát procent všeho bojování.

Novinky doby: búrská válka, 1899-1902, Burové vynalezli zákopy, Britové vynalezli koncentrační tábory. Největší změnu způsobila nová technologie ve svém zevšeobecnění válečné devastace. Anulovala rozdíl mezi vojáky a civilním obyvatelstvem, ve značný jeho neprospěch, jak naznačuje poměr odhadovaných ztrát:

Franko-pruská válka 1870-1: vojáci 98%, civilní obyvatelstvo 2%

První světová válka…………………52%……………………. 48%

Druhá světová válka……………….25%…………….……… 75%

Vietnam………………………………..2%….………………… 98%.

O údajích z pozdějších konfliktů jsem se dosud nedočetl.

Edisonův rival, vynálezce Hiram Maxim, obohatil lidstvo kulometem, za což byl královnou Viktorií povýšen do šlechtického stavu. Tato zbraň za 1. světové války způsobila 80 procent všech ztrát (nikoliv tedy tanky či letadla – tehdy nová teprve hračka). Popularita této zbraně nevadne, Sovětský svaz a nyní Rusko již vyrobil a svět zásobil víc než 50 miliony samopalů typu AK.

Největším zabijákem za 2. světové války byla – a patrně dodnes zůstává – dělostřelba. Moderní zbraně se ne vždy ocitnou v rukách schopných s nimi moderně zacházet. Ve válce na Blízkém východě v roce 1973 Arabové vystřelili 2.100 sovětských protiletadlových raket, jimiž zasáhli 85 letadel, většinou svých vlastních.

Za americké občanské války se taktika a technika rozcházely o jedno století, ve válce mezi Íránem a Irákem (1980-1988) obě strany se do sebe pustily s nejmodernějšími zbraněmi, ale s taktikou 1. světové války – zákopy a sebevražedný útok. V jedné takové bitvě v bažinách v blízkosti Basry, na půlkilometrovém úseku z divize 25.000 Iránců za pár hodin jich naživu zůstalo 250 – jedno procento.

Teď, s převahou americké vojenské technologie, případný protivník nemůže mít naději zvítězit na bojišti. Takové vítězství se dá docílit jen jinými prostředky a v jiném prostředí.

K O N E C



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.