Protože nejsem ekonom, je pro mne přirozeně snadné vymýšlet (para)ekonomické zásady, principy, neřku-li zákony. Své nápady si z pochopitelných důvodů ponechávám pro sebe, ale s jedním hauzíruju už dost dlouho hlavně proto, že je stále více realitou potvrzován.

Rostoucí produktivita vyspělého moderního státu si vyžaduje stabilní či spíše klesající počet obyvatel. Současně je tento pokles nezbytnou podmínkou pro zásadní zlepšení ekologické situace zeměkoule. Konečně i klimatické změny v nejbližší budoucnosti přesvědčí i všechny dosud nevěřící (psy?) *, že na zeměkouli víc místa pro lidi už není a nebude.

Přesto se politicky korektní vlády všech vyspělých zemí stále chovají jako ten telegrafista z Titanicu, který telefonoval do kuchyně, co bude k večeři, když už mu tekla voda do kabiny.
Demografický vývoj oněch zemí si totiž už dlouho naléhavě vyžaduje zastavení importu lidí z třetího světa a zrušení jakékoliv možnosti toto rozhodnutí obcházet. Času není nazbyt. Dlouho se dařilo evropským i americkým politickým korekčníkům vážnost situace zatajovat, ale teď, zvláště po událostech ve Francii, to jde už těžko a brzy to nepůjde vůbec.

Amerika si to zdánlivě příliš nepřipouštěla, ale teď se už i tam dostávají do středu zájmu veřejnosti fakta, která se nedají oddiskutovat pod stůl. Týdeník Business Week přinesl 5. září.t.r. redakční komentář pod titulkem "Vysoká porodnost - hořkosladké požehnání! (High birthrate - A mixed blessing). Praví se v něm m.j.:

Komukoliv, kdo ještě není přesvědčen o tom, jak rychle se mění svět, se stačí podívat na odhady vydané kanceláří Population Reference Bureau. Relativně příznívá (???? - J.T.) zpráva pro Spojené státy je, že se očekává, že počet jejich obyvatel vzroste o 42% na přibližně 420 milionů do roku 2050. Pro srovnání se v Evropě očekává ve stejném období pokles o 10% a v Japonsku dokonce 21%.
Zásluhu na energickém růstu amerického obyvatelstva má imigrace, která teď zvyšuje počet obyvatel ročně o asi 1,2 milionu. Mimo to mnoho z těchto imigantů se nachází v "plodném" období života a mají také vyšší porodnost než rodilí Američani. To je positivní pro ekonomiku, protože početnější populace, je-li dostatečně vyškolená, vytváří větší lokální trh a více pracovníků k větší produkci zboží a služeb. Země se stagnujícím počtem obyvatel musí záviset mnohem více na růstu produktivity - to je mnohem riskantnější cesta k prosperitě vyspělých ekonomik. (Pro pána krále, nedělá nám tady redakce kapitalistického týdeníku reklamu extensivnímu hospodářství? - J.T.)
Bohužel přínáší zpráva PRB i chmurné poselství. K značné části světového populačního růstu dochází v zemích, které si to vlastně nemohou dovolit - čtvrtina případá na Afriku...Proto je důležité zavést tyto chudé země do hlavního proudu světové ekonomiky. Jak se ukázalo v Číně a Indii, pro stejně zalidněné země, které provedou tvrdé tržní reformy, není potřeba předurčovat jejich osud. (to je sice neobratný překlad, ale v originále stojí "no destiny need be preordained".)

Když jsem si to přečetl, stoupla mi hladina adrenalinu a dotázal jsem se redakce písemně, zda to myslí vážně, jak dlouho podle jejího názoru mohou Spojené státy USA pokračovat v takovém růstu, aniž by to vedlo k jejich zničení, je-li k disposici nějaký kohoutek na populační růst, který je možno ve vhodném okamžiku zavřít, napadl zastaralou redakční představu o trhu jako obehranou písničku a přidal svoje (tedy "svoje", určitě tak smýšlí spousta jiných lidí) shora tučně vytištěné mínění.

Odpověď jsem pochopitelně nedostal, můj dopis redakci nebyl podle očekávání otištěn, ale byl jsem krátce potom odškodněn článkem Williama C. Symmondse, "America The Uneducated."

A new study warns of a slide for the U.S. as the share of lower achievers grows. Business Week 21.11.2005

Důležité body: Amerika je největší ekonomikou na světě, klíčový podíl na tom má vzdělání jejích občanů. Asi 85% dospělých Američanů má dnes nejméně diplom ze střední školy (high school), což je o 25% více než v roce 1940, 28% má diplom z college (první stupeň university), pětinásobný zisk v téže periodě.V příštích 15 letech může být takto vzdělaných pracovníků poněkud méně, protože odcházející výše vzdělaná generace bude nahrazována stoupajícím počtem mladých Hispaniků a Afroameričanů (rozuměj černochů), u nichž je mnohem méně pravěpodobnější, že budou získávat diplomy.

Předseda Národního centra pro veřejnou politiku a vyšší vzdělání ( National Center for Public Policy & Higher Education), Callan to uvádí do souvislosti s rostoucí různorodostí amerického obyvatelstva. V roce 1980 tvořily 82% americké pracovní síly běloši. V roce 2020 jich bude jen 63%. V tomto čtyřicetiletém rozpětí se podíl menšin zdvojnásobí na 37%, protože podíl Hispaniků se téměř ztrojnásobí na 17%. Rozdíly mezi etnickými skupinami jsou stále enormní Podle nedávných výsledkú uveřejněných organisací National Assessment of Educational Progress exams 39% bílých žáků osmé třídy (eight grade) mělo velmi dobré výsledky ve čtení (+ chápání, porozumění, výklad, interpretace textu) proti sotva 15% Hispaniků a jen 12% černochů.

Kam to vede v praxi, ukazuje Symmonds na příkladu Texasu, který presidentu Bushovi - tehdy ještě guvernérovi Texasu -posloužil jako laboratoř pro jeho pozdější zákon No Child left Behind Act. Za prudkým poklesem právě v Texasu stojí populační explose Hispaniků. Protože menšinoví studenti s mnohem větší pravděpodobností nedokončí střední školu, je teď Texas na posledním místě mezi 50 americkými státy v počtu dospělých majících diplom ze střední školy. Podobně je teď Texas je na 35. místě v počtu dospělých majících diplom z college - v roce 1990 byl na 23. místě. Státní demograf Steve H. Murdock říká každému, kdo chce naslouchat (zvýraznil J.T.), že na veřejných školách v Texasu bude do roku 2040 80% menšinových žáků proti 57% v roce 2000. Jestliže propast ve vzdělání zůstane, průměrný příjem texaské domácnosti klesne o 6500 dolarů po inflační korekci, což může vést k chudobě, většímu počtu vězňů a jimým sociálním problémům. "Byli jsme tvrdě zasaženi", říká demograf.( Rád bych zdůraznil úhel, pod kterým W.C.Symmonds problém vidí: nebudou mít dostatečné vzdělání (diplomy), budou méně vydělávat. Zcela zanedbal možný, v Evropě už ověřený následek reálné možnosti, že pro ně nebude ani práce na jejích nižší úrovni a také zanedbal tak říkajíc "naši" socialistickou možnost z minulého období, že ti bez diplomů dostanou vyšší platy a lepší místa než ti, kteří kvalifikaci mají.- J.T.).
"Vyhlídky na úroveň vzdělání se značně podobají globálnímu oteplování. Protože k erosi dochází postupně, je snadné ji ignorovat. Ale jestliže Spojené státy nebudou lépe dávat pozor, cokoliv od schopnosti konkurovat až k životní úrovni by se mohlo propadnout" končí W.J.Symmonds.

Třešničku na dortu obstaral holandský deník De Telegraaf 29. listopadu t.r. pod titulkem "Hranice s Mexikem musí být neprostupná."
Americký president Bush chce na hranici s Mexikem nasadit high tech prostředky, aby byl obrácen stoupající příliv ilegálních imigrantů. Přání o extra kontrolu se nelíbilo některým vlivným republikánům. Jmenovitě senátoři z jižních států předvídají velké hospodářské problémy, jestliže budou mexičtí ilegálové na hranicích zastaveni. Zemědělství a mnoho jiných odvětví průmyslu se staly závislými na laciné pracovní síle z Mexika.

Ti jižní američtí senátoři jsou schopni se dívat na ilegální imigraci jen z hlediska podnikatelů, kteří chtějí vydělávat na laciných ilegálech, aniž by si uvědomovali její dalekosáhlé a nebezpečné následky pro celou Ameriku.

Čistý hospodářský liberalismus ztratil smysl, jakmile si lidstvo uvědomilo (nebo konečně snad uvědomí) konečnost zdrojů. Takovým zdrojem není jen nafta, jejíž vyčerpání je v dohledu, ale např. také lesy, voda, ale také s nimi související prostor, který je pro populačně explodující národy nevyhnutelně totéž jako pro mračno kobylek zelené pole. Je nejvyšší čas odložit politickou korektnost a přivést zmíněné země k tomu, aby samy nesmyslnou produkci lidí zastavily a učinit to podmínkou pro smysluplnou pomoc.. To si ovšem musí uvědomit i obyvatelé vyspělých zemí, aby v tom smyslu vyvinuli patřičný tlak na své vlády. Stále ještě určitá ( i když stále rychleji klesající) část občanů sahá podle Pavlovova principu o podmíněném reflexu po šrajtofli, kdykoliv vidí na obrazovce malé černé dítě, netušíc na jaký parádní průšvih si sobě nebo svým dětem zadělává. Citát o dětech v Angole z politicky nekorektní reportáže Štefana Švece "Střela, která nikoho nezasáhne", BL 12.12.05:

Přestože má tolik lidí AIDS, Angolané nevymřou. Mají spoustu dětí, půlce populace ještě nebylo patnáct. Dětí je vidět opravdu dost. Když jdete po ulici, tak se jimi brodíte. Odhrnujete je a snažíte se žádné nezašlápnout. Dětmi tu příroda plýtvá. Hodně umírají. Malé střely, které nikoho nezasáhnou.

* = soudobé klišé vzniklé asociací podle známého vzoru. Kdo mi nevěří, je pes, ale ne všichni psi jsou nevěřící.

Pro rychlé osvěžení paměti: J. Teplý: Populační anexace NP 13.08.2001

16.12.2005