SVĚT: IPCC pro boj s mimozemšťany?
Četli jste to?
OSN jmenuje zástupce lidstva pro komunikaci s mimozemšťany, 27.září 2010
OSN se pokouší o plagiát dalšího filmu Rolanda Emmericha. Tentokrát si vzali k ruce „Den nezávislosti“.
Velvyslankyní pro styk s ufouny má být malajská astrofyzička Mazlan Othmanová, která stojí v čele Úřadu OSN pro vztahy s vnějším vesmírem (UNOOSA) ve Vídni. Prý je taková funkce třeba. Abychom byli připraveni, až přijdou. Abychom měli komunikační strategii.
Když se na oběžné dráze objeví vogonská kosmická demoliční flotila, opravdu si někdo myslí, že jmenování nějaké ženské nás zachrání? Zachránila snad nějaká "komunikační strategie" Aztéky, když přijeli conquistadoři?
Už to vidím. OSN zřídí mezivládní panel pro kosmické kontakty. Intergrovernmental Panel for Cosmic Contacts (IPCC). A začne pořádat monstrkonference.
Na konci schůze vyleze jeden z astrofyziků před novináře a oznámí: „Dospěli jsme ke konsensu. Důkazy hovoří jednoznačně. Je velmi pravděpodobné, že mimozemšťané existují. Princip předběžné opatrnosti velí, že by bylo nezodpovědné toto riziko neřešit.“
Musím ale říci, že mě tento krok nepřekvapuje. Po Climategate bublina globálního oteplování splaskla. OSN se boří půda pod nohama a děsí se, aby nepřišla o práci. Tak si musí vymyslet nějaký nový pseudoproblém. Nějakého nového strašáka.
Václav Klaus jako by to předvídal. Přesně před tímto varoval sotva den dříve.
Projev prezidenta republiky na 65. zasedání Valného shromáždění OSN, 25. zárí 2010.
VK: „Nemyslím si, že OSN musí hledat nějakou svou novou misi… Spojené národy by se od (původních) principů neměly odchýlit. Neměly by hledat alternativní či náhradní projekty k těm, které jsou zaměřeny na zvyšování míru, svobody a demokracie…OSN zde není od toho, aby určovala, co je a co není věda… Nejškodlivější politickou debatou, které jsme v posledních několika letech svědky, je debata o klimatu a o globálním oteplování.“
Potíž je v tom, že OSN je neschopná plnit mírotvornou úlohu, ke které byla stvořena. Už z toho důvodu, že většinu členů tvoří právě diktátoři a agresoři. Co chtít od organizace, kde komisi pro lidská práva předsedá diktátor z Lybie? Nelze si nevzpomenout na větu z Krylovy písničky: „Na rohu ulice vrah o morálce káže.“
OSN je užitečná platforma, kde se státníci mohou stýkat na neutrální půdě. Jenže na to, aby zorganizovala tu a tam nějaké vyjednávání o příměří mezi dvěma válčícími státy, na to nepotřebuje takový byrokratický moloch. Na to stačí jedno letadlo a jeden stan, stůl a dvě židle.
Správně bychom tedy OSN měli zrušit nebo osekat na kost. Papalášům se ale z vyhřátého pelíšku nechce. Tak si vymýšlejí nová a nová „rizika“ a různé „hrozby, které lidstvo může řešit jen na nadnárodní úrovni“.
Tuto strategii vymýšlení si pseudoproblémů nejspíše vymyslel „Římský klub“. To je jakýsi think-tank při OSN, který vymýšlí strategie, jak posílit moc této organizace. To oni v roce 72 vydali „Meze růstu“, vzpomínáte? Že prý nám brzy dojdou suroviny a jen OSN nás může zachránit.
Ve své knize První globální revoluce (1991) píší:
„Zdá se, že lidé potřebují společnou motivaci v podobě společného nepřítele, aby se dokázali spojit a spolupracovat… hledání obětních beránků je taktika stará jako lidstvo samo. Když nevíte, co s domácí politikou, odveďte pozornost k hrozbám z vnějšku. Sjednoťme národy proti vnějšímu nepříteli, buď skutečnému, nebo k tomu účelu vymyšlenému.“ (s.71)
Bylo jasné, že dříve či později OSN obrátí svou pozornost ke strašáku „útoku z vesmíru“. Jak poznamenal Michael Crichton ve své přednášce na Caltechu (text česky zde), právě spekulace o počtu obydlených světů ve vesmíru (tzv. rovnice z Green Banku) byly vzorem pro klimatologické modely IPCC.
V roce 1960 zorganizoval Drake první konferenci SETI a přišel s novou slavnou Drakeovou rovnicí:
N=N*fp ne fl fi fc fL [kde N je počet hvězd v galaxii Mléčná dráha; fp je podíl těch s planetami; ne je počet planet na hvězdu schopnou podporovat život; fl je podíl planet, kde se vyvíjí život; fi je podíl, kde se vyvíjí inteligence; a fc je podíl těch komunikujících; a fL je podíl na době života planety, po který žije komunikující civilizace.]
Přestože rovnice je složena ze samých neznámých, přesto si autoři dovolí takovou nehoráznost a za „rovná se“ napíší exaktní číslo.
Klimatologické modely IPCC jsou totéž. Nevíme, jak se vyvíjela sluneční aktivita v 70. až 90. letech (různé ukazatele si totiž protiřečí). To je neznámá. IPCC sama uznává, že neví, zda zvýšení oblačnosti má vliv oteplovací či ochlazovací. Další neznámá. Vliv CO2 na teploty i IPCC jen mlhavě odhaduje (1-4°C). Další neznámá. Přesto se z těchto odhadů vyplodí jakási křivka.
Klimatologická obdoba Drakeovy rovnice. Neznámé sluneční záření plus neznámý vliv mraků plus neznámá síla CO2 rovná se… přesná modrá křivka
Posun od změn klimatu k ufounům tedy ve skutečnosti není tak velký skok, jak by se mohlo zdát. Metodika zůstává stále stejná.
Pokud by se ale ani strašák hrozby z vesmíru neujal, snadno se dá vymyslet jiný. Například Al Gore v animovaném seriálu South Park odhalil nové nebezpečí. Daleko hrozivější než globální oteplování. Je to děsivý tvor zvaný… lidoprasomedvěd. Lidstvo se musí sjednotit, aby tuto největší hrozbu v dějinách překonalo.
South Park CZ. Série 10. Díl 6: Manbearpig
Převzato z Kremlik.blog.idnes.cz se souhlasem autora.
