Imperátor Velké Rusi prezident Vladimír Putin nařídil vojensky obsadit Krymský poloostrov, který spadá od roku 1954 pod Ukrajinu, žijí tam Rusové, Ukrajinci a Tataři. Putin to udělal na žádost krymských Rusů, kteří se obávali, že by je radikální Ukrajinci, kteří se chopili moci v Kyjevě, mohli utlačovat.

Kremelští vládcové to udělali stejně, jako když v roce 2008 zachraňovala jejich armáda obyvatelstvo Jižní Osetie a Abcházie před svobodomyslnými Gruzínci.

Nám to samozřejmě připomíná 21. srpen 1968, kdy k nám v noci vpadla sovětská armáda s několika symbolickými pluky našich socialistických sousedů.

Třebaže se NATO zlobilo nad zabráním dvou kavkazských krajů Rusy, brzy na to zapomnělo, protože se chtělo s Moskvou dohadovat o vážnějších věcech. Gruzínci zůstali sami.

Okupace Československa byla větším šokem pro celý svět, ale byla to vlastně jenom "policejní akce" na sovětském domácím dvorku. Ostatně západní státníci byli spokojeni, protože se virus "demokratického socialismu" nebude šířit také do jejich zemí. A pro formu udělali několik protestních gest, jako neotevření amerického konzulátu v Leningradě a odložení některých odzbrojovacích jednání.

Ovšem většina lidí už zapomněla, že toto přepadení přispělo k upevnění NATO, o jehož smyslu někteří západoevropští politici tehdy pochybovali, rovněž vedla k přehodnocení některých strategických plánů armád a tajných služeb. A mnozí levičáci, kteří pořád toužebně hleděli k rudým hvězdám Kremlu, se probudili ze sna a začali myslet realisticky. Studenti, kteří se na celém světě bouřili proti zlořádům kapitalismu, se s úžasem rozešli domů. Podtrženo a sečteno: Západ se konsolidoval a znovu se nadechl k boji se sovětským imperialismem.

Jakmile se objevily televizní záběry ruských obrněnců na krymských silnicích, podepřené rozhodnutím ruského parlamentu o pomoci etnickým krajanům, začali se západní státníci předhánět v ostrých slovech. Jestliže se Rusové nestáhnou, budou trpět: Moskvu svazuje se Západem řada důležitých smluv, potřebuje dovážet strategicky důležité výrobky, zvláště elektroniku atd.

To všechno jsou prázdné řeči. Ruská vojska z Krymu nikdo nedostane, nanejvýš stáhnou pár tisíc vojáků. U moci zůstane provinční proruská vláda, která se tam ustavila, a ta bude udržovat lepší styky s Moskvou, než s Kyjevem. Nic se nezmění.

Musíme však soudruhu podplukovníku KGB Putinovi poděkovat za to, že na Krym své vojáky poslal. Patrně se bude opakovat posrpnový scénář - Západ se semkne, bude vůči ruskému impériu ostražitější, přestane oslabovat své armády. Procitnou někteří naivkové, kteří si mysleli, že se lze s Kremlem domluvit na mírové spolupráci. Nicméně na zásadní změnu budeme muset počkat, až z Bílého domu vypadne falešný "mírotvorce" Barack Obama a Evropskou unii přestanou ovlivňovat socialisté odkojení marxistickými pohádkami. I když to pár let potrvá, tahle krymská zkušenost je pro celý svět nenahraditelným mementem: ruský imperialismus pořád žije!

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz