V červnu 1914 uspořádalo Rakousko-Uhersko pravidelné velké armádní manéry v Bosně, na území, na něž si Srbové činili nárok a s jehož anexí Rakouskem-Uherskem šest let před tím se nikdy nesmířili (cvičení bylo navíc otevřeně koncipováno jako nácvik války se Srbskem a naplánováno na nejvýznamnější srbský národní svátek). To samozřejmě v žádném případě nezbavuje srbské atentátníky odpovědnosti za vraždu následníka trůnu - ale je zjevné, že Rakousko-Uhersko na něm díky této provokaci nese také svůj díl viny. Něco podobného dělá Rusko, když pořádá olympijské hry v Soči, jen 200 km od výbušné oblasti severního Kavkazu (což je v ruských podmínkách "co by granátem dohodil").

Na úvod jedno uklidnění - Soči 2014 na rozdíl od Sarajeva 1914 nehrozí spuštěním světové války. Cynicky řečeno, i kdyby čečenští teroristé vyhodili do vzduchu celý olympijský stadion, nevyvolají apokalypsu globální války, nýbrž "jen" brutální ozbrojenou odvetu ruské armády, která však zůstane vnitřní ruskou záležitostí. Rusko by navíc v takovém případě mělo podporu prakticky celé světové veřejnosti. Ukazuje se ale, že v Rusku stále panují klasické imperiální manýry - velká gesta, často bez patřičného podložení, spektakulární akce namísto trpělivého postupného řešení problému. A právě takovou akcí se bohužel staly zimní olympijské hry v roce 2014. Často se skloňuje slovo prestiž a Vladimír Putin ještě zvyšuje sázky, když se osobně zaručuje za bezpečnost her.

Je téměř jisté, že k pokusu o teroristický útok v Soči dojde. Otázkou pouze zůstává, zda a v jaké fázi ho ruské bezpečnostní složky dokážou zachytit. Nejpozději po výbuších ve Volgogradu ale v jistém smyslu teroristé už dosáhli svého - otázka bezpečnosti zatím zcela zastiňuje sportovní stránku události. Několik týdnů před jejím začátkem se o olympiádě mluví téměř výhradně v souvislosti s bezpečností účastníků a diváků. Celá oblast je už dlouho dopředu zaplavena ruskými policisty a vojáky a uzavřená. Vladimír Putin prakticky nepřetržitě ujišťuje svůj národ, že Rusko bezpečnostní situaci zvládne, a celé Rusko se o tomtéž snaží přesvědčit zbytek světa. Množství významných světových státníků na čele s americkým nebo francouzským prezidentem či britským premiérem se však už rozhodlo na olympiádu nedorazit - i když k tomu někteří mají i jiné důvody než otázku bezpečnosti.

Není pochyb, že všichni návštěvníci, ale i sportovci pocítí na vlastní kůži přísná bezpečnostní opatření, která jim budou komplikovat život. Předloni proběhly letní olympijské hry v Londýně, považované taktéž za rizikovou akci, rovněž ve znamení mohutných bezpečnostních opatření. Podle všech reakcí zúčastněných se ale Britům podařilo provádět je tak, aby co nejméně narušila atmosféru her. A hlavně - byla úspěšná, v Londýně k žádnému incidentu nedošlo. Již za necelé dva týdny budeme mít možnost sledovat, jak se s podobnou situací dovedou vypořádat pořadatelé ruští.