PRÁVO: Jak obrat chudáky
Finanční krize nepřeje slabým a chudým. Jsou vydáni napospas dravým spekulantům. Doplatila na to největší maďarská banka OTP, ale i její malí akcionáři. Možná i oslabený forint. Málokdo ale čekal, že tuto situaci zneužije právě firma světoznámého finančníka maďarského původu George Sorose. Nicméně stalo se a Soros svoje rodné Maďarsko zřejmě hned tak brzy nenavštíví. Případ šetří policie i britské orgány.
Útok na banku
Maďarský dozor nad finančními trhy koncem března potrestal společnost Soros Fund Management vysokou pokutou půl miliardy forintů (asi 50 milionů korun) za to, že si loni 9. října nedovoleným způsobem pohrávala s kurzem akcií OTP Bank, a když regulátor obchody začal vyšetřovat, Sorosovi lidé odmítli spolupracovat. Na této spekulaci Sorosův hedgeový fond vydělal 675 tisíc dolarů, hlavně na úkor malých investorů.
Společnost OTP Bank hned druhý den, 10. října 2008, podala u policie a u britského dozoru nad finančními trhy Financial Services Authority (FSA) trestní oznámení na neznámého pachatele. Banka oznámila, že útok proti jejím akciím mohl poškodit mnoho malých investorů a zejména ty, co obchodovali na úvěr. Pár hodin předtím, než Sorosův fond zaútočil na banku, se totiž mezi účastníky trhu rozšířily nepravdivé informace o tom, že OTB Bank krachuje. Kvůli těmto zprávám akcie banky spadly během jednoho dne o 22 procent!
Draze prodal, levně koupil
Sorosův fond takzvaně shortoval, spekuloval na pád akcií OTP. Podstatou obchodu bylo, že společnost obchoduje s akciemi, které nevlastní, má je pouze vypůjčené. Pokud je spekulace na pád akcií správně "pořešená", jejich cena v důsledku prodeje ve velkém spadne a fond poté akcie koupí za mnohem nižší cenu zpět. Přesně takto se zachoval i Soros Fund Management.
Dne 9. října si vypůjčil 390 tisíc akcií OTP Bank a pověřil jednoho londýnského obchodníka, aby papíry začal po velkých balících prodávat. Například ze 390 tisíc akcií pár hodin před ukončením obchodování dali na burzu 251 tisíc kusů. Cena akcie, která na začátku dne stála kolem 4700 forintů, následně strmě spadla. Sorosův fond byl vyzván, aby na prodej akciového balíku nastavil kurzový limit, společnost ale tento příkaz ignorovala. Na konci dne cena akcie klesla až na 3855 forintů. Druhý den pak Soros Fund Management akcie OTP Bank nakoupila levně, čímž vydělala 675 tisíc dolarů.
Maďarský dozor nad kapitálovými trhy má za to, že výše popsané transakce porušily příslušné předpisy o manipulaci s trhem. Soros si prý pohrával právě s akciemi, které na maďarském kapitálovém trhu mají velkou váhu, a firma Soros Fund Management údajně s dozorem nekomunikovala tak, jak měla.
Vysokou pokutou od příslušného dozoru však příběh neskončil. Existuje totiž podezření, že mezi zprávami o pádu akcií OTP Bank a obchodníkem, který transakci uskutečnil, je nějaká spojitost. Obchody, a zejména trestní oznámení, jež předpokládá trestní čin podvodu, vyšetřuje maďarská policie i britská FSA. Trestný čin podle OTP Bank zaprvé spočívá v tom, že někdo rozšiřoval nepravdivé informace o špatné situaci banky, zadruhé spekulace s akciemi donutily mnoho jiných investorů zbavit se jejich investic pod cenou. Za takový trestný čin v Maďarsku hrozí až tři roky vězení.
Upřímně lituji
Soros tvrdí, že o této transakci nevěděl. "Maďarský dozor nad kapitálovými trhy má za to, že obchodník na konci jednoho dne shortoval akcie OTP, pak následující den transakci pokryl způsobem, který neodpovídá pravidlům trhu. Soros Fund Management spolupracuje s maďarskými úřady a zároveň nařídil interní vyšetřování ve firmě. Pevně věřím, že zaměstnanci fondu neporušili stávající pravidla. Chtěl bych zdůraznit, že fungování společnosti Soros Fund Management již neřídím. V posledních letech jsem odešel do ústraní, řídím pouze obchody svých osobních účtů, avšak na obchodní činnost firmy nedohlížím. Bez ohledu na výsledek vyšetřování tohoto příběhu bych rád prohlásil, že osobně bych neuzavřel obchody spekulující na pokles ceny akcií OTP Bank a upřímně lituji, že Soros Fund Management takový obchod uzavřel. Moje konkrétní rady, které jsem v poslední době navrhl, dokazují, že považuji za velice důležité zvyšovat efektivitu ochrany bankovního systému rozvíjejících se trhů. Toho, co se stalo, lituji i kvůli svému velice úzkému osobnímu vztahu k Maďarsku, i když podle mého názoru Soros Fund Management neporušil stávající pravidla," stojí v prohlášení George Sorose.
Přesto finančník překvapivě zrušil svoji sedmidenní návštěvu Budapešti. Na konci března měl mimo jiné přednášet o finanční krizi. Finanční deník Napi Gazdaság nicméně napsal, že důvodem zrušení návštěvy je jednoznačně vyšetřování obchodů firmy Soros Fund Management.
Je ale možné, že útok na OTP Bank je pouze špičkou ledovce. Prezident společnosti OTP Alapkezelö István Hamecz deníku Magyar Nemzet řekl, že ačkoliv zatím neexistují důkazy, 9. října se také rozšířily nepravdivé informace o zhroucení forintu. "Ve světle zmíněného obchodu s akciemi banky by bylo správné vyšetřit, zda v této době rovněž neexistovaly spekulace i na pád měny," dodal Hamecz. Důkazy samozřejmě neexistují, ale je dobře známé, že Soros se neštítí útoků na různé měny. Jeho neznámějším tahem bylo pokoření britské libry v roce 1992, kdy finančník na jejím pádu vydělal miliardu dolarů. Soros se také podílel na zhroucení thajské či jihokorejské měny v roce 1997.
Bramborová medaile
Ač Soros patří mezi ostré kritiky liknavé regulace globálních kapitálových trhů, loni, když ve světě zuřila finanční krize, si vydělal velké peníze. V žebříčku nejvíce prosperujících hedgeových fondů, který každý rok sestavuje finanční magazín Alpha, mu patří čtvrté místo. V roce 2008 měla firma Soros Fund Management zisk 1,1 miliardy dolarů. První místo patří fondu Renaissance Technologies Corporation finančníka Jamese Simonse (zisk 2,5 miliardy dolarů), druhé společnosti Paulson & Co., kterou vlastní John Paulson (dvě miliardy) a třetí firmě Centaurus Energy Johna Arnolda (1,5 miliardy).
Bramborová medaile tedy patří Sorosovi, ale ke smutku nemá důvod. Vydělat si více než miliardu v době, kdy skoro každý prodělává, je úctyhodný výkon. Otázkou však zůstává, zda jsou úctyhodné i způsoby, jak takového zisku dosáhl.
Euro 14/2009
Autor je šéfredaktor týdeníku Euro