Uvedu zde jen názor René Ecocharda z lyonské university, který řekl: "Jako u každého technického prostředku prevence, i u kondomu lze jeho účinnost kvantifikovat. Všichni epidemiologové se dnes shodují v tom, že kampaň distribuující kondomy v zemích, kde je podíl zasažených lidí vysoký, prostě nefunguje. Jestliže kondom zafunguje ve čtyřech z pětí použití, může to stačit tam, kde AIDS není příliš rozšířený. Ale v zemi, kde je zasaženo 25 % mladých lidí - v Keni, Malawi, Zambii - to prostě nestačí.

Papež je dobře informován římskou akademií věd a zvládl tuto otázku před odjezdem do Afriky velmi dobře."

V afrických zemích, kde je silný katolický vliv (měřeno počtem katolíků), je výskyt HIV/AIDS výrazně nižší než v zemích se slabým katolickým vlivem: to lze zjistit prostým porovnáním statistik Je také řadu let známo, že právě v Ugandě, kde president a jeho žena prosazují osvětu zaměřenou především na předmanželskou zdrženlivost a manželskou věrnost, se skutečně daří prevalenci HIV/AIDS snižovat. Přikládám graf výskytu HIV u tamějších teenagerů.

HIV prevalence rate among 13-19 year olds in Masaka, Uganda

To, že propagace kondomů jako výhradního prostředku ochrany situaci zhoršuje, je celkem jasné: přesvědčuje-li se mládež, že existuje cosi jako "bezpečný sex", šíří se rizikové chování. Hovořila jsem o tom např. s přítelkyní, která už řadu let působí jako sociální misionářka v Tanzánii, a ta mi řekla, že i když - obecně vzato - proti kondomům nic nemá, jsou pro mládež nebezpečné

Prof. Ecochard také řekl, že se debata o kondomech stala vězněm ideologie. To souhlasí i s mou zkušeností: názory souladné s papežovými totiž slýchám hlavně od lidí, kteří v Africe skutečně žijí a dlouhá léta tu pracují. Navíc tu spontánně vznikají hnutí mládeže na podporu zdrženlivosti, např. baptistická iniciativa "Pravá láska počká". Papež tedy netvrdí něco, co by bylo založeno jen na katolické nauce, ale spíše na racionálním uvažování lidí, kteří s problematikou přicházejí do styku a zabývají se pozitivním řešením.