Německé staré univerzitní město Tübingen chce od roku 2015 mít městskou dopravu zdarma. Je to oblíbený projekt zelených a pirátů, kteří se po posledních volbách ujali vlády v Badensku-Württembersku a jak s zdá, zlepšili image města víc, než všechny ostatní ekologické iniciativy.

Tomuto konceptu se tam říká: Tübus für alle, tedy Tübus pro všechny. "Samozřejmě, že takový krok nakonec prospěje i ovzduší a nebude se po městě tolik jezdit autem," říká místní starosta za zelené Boris Palmer.

Na německém googlu najdeme přes tisíc příspěvků, které se tímto tématem zabývají, a podobně často jako v Německu prosazuje tuto myšlenku i švýcarská levice.

Tübingen by byl prvním městem v Německu, kde by se jezdilo ve městě zdarma hromadnou městskou dopravou a občané by platili jen roční daň. Zatím město zkoumá, jaké jsou k tomuto kroku nutné změny v zákonech. Jde hlavně o to, jakým způsobem se může dostat město k finančním zdrojům, z kterých by se projekt financoval. Dílčí podobné pokusy tam ale již fungují: třeba město Kostnice o velikonočních dnech vypravovalo zdarma autobusy, které objížděly dálnice totálně zatarasené velkým množstvím aut, jak o tom informovaly místní noviny z Bodensee.

Podobný nápad má samozřejmě řada měst a propaguje ho pod heslem: svobodná autobusová městská doprava pro svobodné občany. Berlín má například iniciativu s názvem Berlín jezdí svobodně, v Darmstadtu je zase iniciativa s názvem Inovativní dopravní systémy a v Hamburku Kompozitní doprava zdarma!

Za všemi těmito projekty stojí od počátku hlavně zelení, protože je považují za ekologické pionýrské projekty. Levicoví kritici kapitalismu požadují uznání mobility jako základního práva pro občany. Piráti ještě navíc požadují rozbití privátní monopolní infrastruktury a předání podzemní dráhy v Berlíně městu.

I odborníci na dopravu z různých univerzit vidí v dopravním nulovém tarifu mnoho předností. Za prvé by takový krok měl vést tomu, že zvláště dnes, kdy stoupají ceny benzinu a nafty, by mohlo hodně lidí přestat jezdit auty. Díky tomu by se změnila kvalita ovzduší a zvýšila kvalita života ve městě. Méně aut zároveň vždy znamená méně dopravních nehod a méně hluku. Profesor Udo Becker z katedry ekologické dopravy na univerzitě v Drážďanech řekl časopisu Der Spiegel, že v současné době prakticky každý jeho kolega z kterékoliv univerzity v Německu považuje projekt městské dopravy zdarma za dobrý.

Podle dostupných statistických údajů v Německu denně používá městskou hromadnou dopravu 28 milionů lidí. Kvůli tomu nevyjede více než 18 milionů aut do ulic, a kdyby byla doprava zdarma, bylo by to ještě více, domnívají se zastánci těchto projektů. Někteří odborníci ale poukazují na to, že projekt z Tübingenu, kde by to mohlo fungovat, protože město je malé a provozuje jen autobusovou dopravu, je těžko přenositelný do jiných měst a že i v samotném Tübingenu nepůjde o markantní zlepšení, protože tam stejně většina lidí včetně starosty jezdí na kole. Proti jsou i někteří občané města, kteří tvrdí: já jezdím léta do práce na kole, a nechápu, proč bych měl pomocí nějaké nové daně líným občanům, kteří jezdí autobusem, platit lístky. Další oponenti hovoří o tom, že budou-li autobusy zdarma, budou jimi jezdit i ti, co dnes chodí pěšky nebo jezdí na kole, a linky budou přetížené a nepohodlné.

Pravda ale také je, že tento projekt již funguje na světě ve 47 městech a před třemi týdny si ho odsouhlasili i v Estonsku v Tallinu, který má asi 400 000 obyvatel. Tübingen má 90 000 obyvatel, z toho je skoro 20 000 studentů, a ti nastoupí do jedné z 35 linek, které křižují městem, 18milionkrát za rok. Když tito lidé nebudou platit, přijde město o 6,5 milionu eur. Z toho si lze vypočítat, že daň by se musela ročně pohybovat někde mezi 100 až 150 eury.

A aby skutečně lidé přestali jezdit auty, uvažuje starosta Tübingenu i o dalších opatřeních: zavedení mýtného při vjezdu do města, zmenšení počtu parkovacích míst a prodloužení doby, kdy svítí červená na semaforech, aby se jízda v autě přestala vyplácet. Jen na mýtném, kdyby stálo jedno euro, by mohlo město vydělat ročně 20 milionů eur a i z toho by se dala autobusová doprava už financovat.