K útoku na WTC muselo dojít možná jenom v jiné podobě. To je smutná pravda. Představme si situaci, že americké bezpečnostní služby před pěti lety rozkryly a pozatýkaly teroristickou skupinu, která chystala výše zmíněnou katastrofu.

V případě, že by tito náboženští fanatikové byli opravdu zatčeni a uvězněni například ve věznici Guantanámo, nepochybuji o tom, že by se zvedla vlna protestů různých bojovníků za náboženskou svobodu, demokracii, lidská práva, náboženskou toleranci. Vždyť se jedná pouze o věřící, kteří nic neprovedli. Nakonec by celá skupina byla pod tlakem veřejného mínění a uklidnění situace na Blízkém východě propuštěna pro nedostatek důkazů.

Titíž lidé možná v jiném složení by pak provedli nějaký efektní teroristický útok, někde jinde, někdy jindy a nějak jinak. Zkušenosti z Madridu, Londýna, Bali, Sydney z Paříže, ale především z Izraele mě o tom přesvědčují. Bylo by naivní si myslet, že právě teť nějaká jiná tlupa ve své víře nechystá další útok, rozuměj zavraždit nebo zmrzačit další nevinné lidi, civilisty.

Když vidím záběry hořících velvyslanectví a výzvy k popravám kvůli jedné primitivní karikatuře pod úrovní Zeleného Raula, jedna věc je mi jasná. Tito lidé mají nejen silné náboženské cítění, ale také silně propláchnuté mozeky a ani základní pud sebezáchovy. Navíc pro ně jsou podobné protesty a vraždění jediným způsobem seberealizace a nic jiného jim víra nedovoluje.

Do palestinského parlamentu byla zvolena žena, která své tři syny poslala zavraždit výbuchem nejen sebe ale i ostatní rozuměj co nejvíce lidí s jinou vírou, možná i bez. To přece nebyla Čapkova Matka.

Jak dlouho nám, bude trvat než si toto uvědomíme. Kolik mrtvých ještě bude. Kolik multikulturálních žvástů budeme ještě nuceni překousnou. I komunističtí propagátoři měli aspoň tolik rozumu, že se nepustili do atomové války, protože věděli, že odveta je nemine. Bylo to období studeného míru a vzájemného zadržování – zastrašování. V případě těchto fanatiků to ale neplatí jediné co mě uklidňuje je fakt že ještě nemají atomové nosiče. Na jejich vývoji však usilovně pracují.

Demokracie, která se nebude umět bránit, zanikne. Demokracie má přece také své hranice. Demokracii nikdo nic zadarmo nedal a všechno si musela vybojovat nebo alespoň vyvzdorovat. Životní úroveň svobodného světa nespadla z nebe ani nevzešla z ropných nalezišť.

Tato úvah nemá žádný optimistický konec, protože jestli multikulturáti hodlají spáchat minimálně politicko-kulturní sebevraždu, já ji spáchat nehodlám, a vyzívám nejen zvolené zástupce ale i veřejnost aby si toto uvědomili – uvědomila. Pravda je někdy zlá, pravda je někdy krutá. Dánům jde o život již dnes, nám možná pozítří.

P.S. Večer si sednu a i když si nemohu pustit Bang & Oufson vypiju si do dna aspoň hořké pivo TUBORG a přečtu si něco od Andersena. Doufám, že to nikoho nedotkne.

Totožnost autora je redakci známa