Dnes

20/01/2024

Ukrajina: V rámci protiofenzivy pokračovali obránci při rozšiřování předmostí na levém břehu Dněpru v zóně Krynky (Chersonská oblast - JV fronta). Letectvo dále provedlo 6 náletů na lokality, kde ruský nepřítel soustředil své jednotky, zbraně a techniku. Současně okupantům eliminovalo 1 komplex PVO, 1 muniční sklad a komunikační centrum. Dělostřelectvo zlikvidovalo agresorovi další 1 pozorovatelské stanoviště, 1 jednotku pro elektronický boj + vojenské jednotky, zbraně a techniku ve 3 lokalitách. Protivzdušná obrana sestřelila agresorovi 4/7 bezpilotní letouny typu Shahed-136/131, 1/1 raketu (Ch-59) + 5/5 průzkumných dronů. • Operační situace zůstává složitá. Okupanti útočili na linii Kupjansk – Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Boje podél celé fronty mají poziční charakter. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech: Avdijivka (11 z V + 12 z J) /Bachmut (8)/Marijinka (6)/Šachtarsk (1) - Doněcká oblast; Robotyne-Verbove (3) – Záporožská oblast; Kupjansk (12) - Charkovská oblast; Lyman (6 z V + 7 ze S) – Luhanská oblast; Krynky (10) – Chersonská oblast. • V zóně SV fronty zatlačili obránci ruského nepřítele v prostoru Beretsove dále na východ. V zóně JV fronty čelí ukrajinské síly logistickým problémům. V praxi to znamení, že nejsou schopné dopravit přes řeku Dněpr na levý břeh těžké zbraně. Navíc má ruský nepřítel v prostoru 4-5x víc vojáků. • Velení ukrajinské armády přechází na strategii aktivní obrany, která umožní využívat operační schopnosti a připravit se na příští protiofenzívu, Aktuálně by měly jednotky obránců zaujmout konzervativnější operační přístup, se zaměřením na udržení území pod svojí kontrolou a vytvoření nezbytných logistických podmínek pro další boje. • Podle mezinárodních odhadů žije v zahraničí kvůli válce aktuálně až 6,2 milionu Ukrajinců (z toho v ČR 350.000).

Rusko: Agresor provedl za posledních 24 hodin celkem 4 nálety. Během dne odpálil také 7 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131 z Primorska-Achtarsku (Krasnodarský region - RF), 3 balistické rakety S-300 z okupované Luhanské oblasti a 5 průzkumných dronů. Bombardování doprovodili okupanti palbou svého dělostřelectva (58x) na pozice ukrajinských vojsk i na civilní aglomerace. Cílem těchto úderů se stalo minimálně 110 měst a obcí + 67 objektů energetické infrastruktury v 9 oblastech. Během dne proběhly 103 přímé bojové střety podél celé fronty. • Okupační síly provedly omezenou sérii vzdušných úderů proti Ukrajině ve snaze otestovat a vyvinout tlak na PVO. Současně výrazně omezily dělostřeleckou a průzkumnou činnost za pomocí dronů na jihu Ukrajiny. Naopak zvýšily intenzitu útoků ve směru Kupjansk-Lyman-Bachmut. V prostoru Lyman připravují operace zejména západně od Svatove a Kreminny. Aktuálně v této zóně ztratily13 tanků a 14 BVP. To signalizuje, že tam přesunuly značný počet obrněných vozidel. Cílem ruského velení je v tomto směru zlikvidovat opěrné body ukrajinských sil podél řeky Čornyj Žerebets - od Makijivky na severu po Torske na jihu, aby mohly dobýt Kupjansk v Charkovské oblasti. • Kreml v dopise účastníkům summitu Hnutí nezúčastněných zemí (Kampala, Uganda) nepravdivě tvrdil, že Rusko podporuje bezpodmínečnou rovnost a suverenitu všech států. Vyjádření je v rozporu s oficiálním postojem Ruska k válce na Ukrajině i jeho imperiálním ambicím. • Moskva (MZV) vyhrožovala Kodani v reakci na nedávnou americko-dánskou dohodu, která umožňuje US silám přístup na vojenské základny v Dánsku.

EU: Podle euro-komisaře Bretona (vnitřní trh – FRA) vyrobí do konce letošního roku členské státy Unie až 1,4 milionu dělostřeleckých granátů a v příštím roce musí pokračovat ve výrazném zvyšování této produkce. V Tallinu při návštěvě Estonska současně potvrdil, že nejpozději v dubnu splní Brusel závazek dodat Ukrajině 1 milion kusů dělostřelecké munice (ráže 155 mm). Breton řekl, že Unie bude nadále podporovat Ukrajinu všemi prostředky. Tomu musí přizpůsobit zbrojní průmysl, aby zajišťoval dodávky pro Kyjev přednostně, v zájmu evropské bezpečnosti a konkurenceschopnosti. • Brusel předložil členským zemím návrh na reformu fondu pro vojenskou pomoc Ukrajině. Podstatou je přechod od dodávek zbraní ze stávajících zásob členských zemí k nákupu nových. Až dosud Unie využívá pro financovaní EPF. Kompenzace (8.) však zablokovalo Maďarsko a na vytvoření nového fondu s rozpočtem cca 5 miliard EUR/rok se vlády zatím nedokázaly dohodnout. Návrh vychází vstříc státům, které chtějí, aby byl z fondu podporovaný především evropský průmysl (Francie). Od začátku invaze Ruska na Ukrajinu vyplatila Unie celkem 5,5 miliardy EUR za dodávky zbraní (3,5 miliardy EUR) a munice (2 miliardy EUR).

Slovensko: PM Fico před cestou do Kyjeva (24/01/2024) prohlásil, že zablokuje vstup Ukrajiny do NATO. Současně řekl, že Ukrajina bude muset dát kus svého území Rusku. Označil to za kompromis a uvedl, že je nereálné očekávat, že Rusové opustí Krym, Donbas a Luhansk.

18/01/2024

Ukrajina: V rámci protiofenzivy pokračovali obránci při rozšiřování předmostí na levém břehu Dněpru v zóně Krynky (Chersonská oblast - JV fronta). Současně se zaměřili na operace přes ukrajinské hranice ve snaze přenést důsledky konfliktu i na území agresora. Bezpilotní letouny jejich vzdušných sil dosáhly cíl až u Petrohradu (Leningradská oblast) ve vzdálenosti 1.250 km. • Letectvo dále provedlo 5 náletů na lokality, kde ruský nepřítel soustředil své jednotky, zbraně a techniku. Dělostřelectvo zlikvidovalo okupantům další 1 velitelské stanoviště. + jednotky, zbraně a vojenskou techniku v 1 lokalitě. Protivzdušná obrana sestřelila agresorovi 30/33 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131, 1/1 raketu (Ch-59) + 41/43 průzkumný dron. • Operační situace zůstává složitá. Okupanti útočili na linii Kupjansk–Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Boje podél celé fronty mají poziční charakter. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech: Avdijivka (13 z V + 14 z J)/Marijinka (13)/Bachmut (8)/Šachtarsk (4) - Doněcká oblast; Robotyne-Verbove (4) – Záporožská oblast; Kupjansk (16) - Charkovská oblast; Lyman (14 z V + 7 ze S) – Luhanská oblast; Krynky (11) – Chersonská oblast. • Velení okupačního uskupení Jih postupně přesouvá těžiště operací ze směru Marijinka na směr Vuhledar a současně také ze směru Kupjansk na směr Lyman. Změny dispozic se týkají jednotek 7. motostřelecké brigády (2. armádního sboru 8. vševojskové armády) ruských vojsk a jejich 34. samostatné motostřelecké brigády (49. armády) i 394. motostřeleckého pluku (127. motostřelecké divize 5. armády). Důvodem jsou nedostatečné rezervy k vedení rozsáhlých útočných operací současně na více frontách. • Okupační úřady v Luhanské oblasti a sousedících regionech jmenují poradce ředitelů škol všech stupňů pro občanskou nauku. Na starost budou mít šíření propagandy Kremlu mezi žáky. Zvláštní důraz je kladen na vzdělávací činnost u mladistvých.

Rusko: Agresor provedl za posledních 24 hodin celkem 48 náletů a odpálil 33 bezpilotní letouny typu Shahed-136/131, 1 střelu s plochou dráhou letu Ch-59 a 43 průzkumné drony. Bombardování doprovodili okupanti palbou svého dělostřelectva (38x) Cílem těchto útoků se stalo minimálně 141 město a obce + 60 objektů energetické infrastruktury v 10 oblastech. Během dne proběhlo 114 přímých bojových střetů podél celé fronty. • V noci došlo k zásahu skladu ropného terminálu poblíž ruského města Petrohrad ve Finském zálivu. Úder na vzdálenost 1.250 km provedly ukrajinské bezpilotní letouny. Nebylo to poprvé, co drony Kyjeva zasáhly cíl v Leningradském regionu. Exploze a následný požár však potvrdily, že pro RF měla operace citelný dopad. Stejně jako obdobný úder hlášený aktuálně z Orjolského regionu nebo proti ropnému terminálu poblíž železnice u města Nižnij Tagil (Ural). • MO hlásí útoky vzdušných sil i v dalších regionech RF: 8 dronů v blízkosti města Voroněž, tj. cca 250 km od ukrajinských hranic + minimálně další 4 další v okrese Brjansk (Belgorodský region) v těsném sousedství pohraničí. Ukrajinský dron cílil i na Moskvu. • V dalších 3 ruských regionech (Saratovský, Jaroslavlský a Nižněnovgorodský) došlo k sabotážním na železnici. Žhářské útoky partyzánů spálily několik retranslačních skříní a další části železniční infrastruktury na tratích, které armáda využívá pro vojenskou logistiku. Díky tomu byl provoz na některých úsecích zcela paralyzován. • Moskva potvrdila, že nemá zájem o žádné mírové jednání ohledně konfliktu s Ukrajinou. MZV Lavrov zopakoval, že cíle demilitarizace a denacifikace Kyjeva se neměn. Urovnání konfliktu podmínil tím, že se Ukrajina zřekne rasismu vůči všemu ruskému i vstupu do NATO. V této souvislosti prohlásil, že za absenci jednání nese vinu Západ – nikoli Rusko. A výhružně dodal, že čím déle se bude čekat, tím těžší bude vyjednávat. Podle jeho slov neexistuje žádná naděje, že Rusko bude poraženo.

NATO: V Bruselu se konalo zasedání Vojenského výboru náčelníků generálních štábů 31 členských zemí a přizvaného Švédska. Zasedání poprvé zahrnovalo jednání ve formátu Rady NATO-Ukrajina. Děhem dvou dnů byla věnovaná pozornost otázkám globální bezpečnosti a politickým prioritám. Zaměřili se na nové obranné plány Aliance, transformaci NATO v oblasti boje, pokračující podporu NATO Ukrajině a vojenskou spolupráci s partnery (Rakousko, Austrálie, Irsko, Japonsko, Novým Zélandem, Švýcarsko a Korejská republika). Důraz byl položený na fakt, že kolektivní obrana vstoupila do nové éry, kdy musí bránit nejen fyzickou bezpečnost 1 miliardy lidí a 31 (brzy 32) národů, ale také svobodu a demokracii. • Velení Aliance, tj. SACEUR (vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě - US gen. Cavoli) oznámil vojenské manévry Steadfast Defender 2024. Zá účasti 90.000 vojáků (z členských zemí + Švédska) potrvají od ledna do května. Zahrnovat budou simulované rozmístění US jednotek v Evropě, konkrétně na východním křídle NATO. Toto vojenské cvičení na území Polska bude největší od konce studené války (1991). Naposledy proběhly tak početné manévry NATO v roce 1988 (Reforger – 125.000 vojáků).

USA: Prezident Biden se sešel s vedením Kongresu kvůli zajištění vojenské pomoci pro Ukrajinu do konce letošního roku (návrh předpokládá 61,4 miliardy USD). Během rozhovorů šéf Bílého domu souhlasil s opatřeními v oblasti imigrační politiky. Jeho ústupky ohledně omezení práv migrantů žádajících o azyl v USA mají zprůchodnit (od října) zablokovaná jednání o financování další americké podpory pro Kyjev. • MF oznámilo sankce proti přepravní společnosti Hennesea Holdings Ltd. za porušení cenového stropu na ruskou ropu (60 USD/barel). Firma se sídlem v SAE (založená v roce 2022) je konečným vlastníkem 18 plavidel přepravujících ruskou ropu nad tento cenový limit (G7). Sankce (v platnosti od října 2023) zahrnují zmrazení majetku společnosti a zákaz jakýchkoli transakcí na americké půdě.

Německo: Vláda oznámila, že předala Ukrajině munici pro tanky Leopard 1, drony, vojenská vozidla a zbrojní vybavení. Podle informací Bundeswehru dodávka zahrnuje 16 cisteren Zetros, 8 obrněných transportérů, 5 vozidel pohraniční stráže a 3 další. Součástí je také mj. 50 mobilních satelitních terminálů a 25 průzkumných dronů Heidrun. Berlín letos poskytne Kyjevu vojenskou a humanitární pomoc ve výši 7 miliard EUR. Aktuálně plánuje dodat 15 protiletadlových děl Gepard na pomoc ukrajinské PVO. • Spolkový sněm hlasoval o návrhu opozičních poslanců CDU/CSU o poskytnutí raket dlouhého doletu Taurus pro Ukrajinu. Poslanci to zamítli (485 hlasů proti, 178 pro, 3 se zdrželi).

EU: Poslanci EP přijali rezoluci vyzývající Evropskou radu a členské státy, aby byla Maďarsku pozastavena hlasovací práva. Pro hlasovalo 345/478 přítomných (proti 104 + 29 se zdrželo). A to z důvodu „vážného a trvalého porušování“ hodnot Unie ohledně právního státu a kvůli blokování pomoci pro Ukrajinu ze strany Budapešti. • V rámci EP navrhla nejsilnější frakce (EPP) vytvořit pozici euro-komisaře pro obranu. Smyslem je zlepšit koordinaci členských zemí v rámci Unie v otázkách obrany. Současně by měl zodpovědnost za obranný rozpočet ve výši minimálně 0,5 % HDP Unie, resp. v konečném důsledku za vytvoření jednotného trhu pro obranu. K takové radikální změně může dojít nejdříve při formování příští EK po volbách do EP letos v červnu. Jednoznačnou podporu myšlence vyjádřila MO Ollongrenová (NL).

Francie: Prezident Macron oznámil podpis bilaterální dohody s Ukrajinou v únoru. V rámci této pomoci Paříž dodá Kyjevu kromě raket dlouhého doletu SCALP-EG (40) také houfnice Caesar (6) a dělostřeleckou i leteckou munici. Podle MO Lecornu to budou granáty ráže 155 mm ((3.000/měsíc) a naváděné pumy AASM (50/měsíc). Posílení ukrajinských kapacit ve válce proti Rusku je cílem i aktuálně zahájené konference dělostřelecké koalice (pod vedením Francie a USA). Ustavená byla v rámci Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein.

Norsko: Vláda oznámila zvýšení výrobních kapacit zbrojního průmyslu, zejména dělostřelecké munice. S cílem uspokojit potřeby země, Ukrajiny a spojenců rozhodla uvolnit z rozpočtu 2 miliardy NOK (190 milionů USD). Přibližně polovina z této částky je podle MO Grama určená na konkrétní kontrakty s FIN-NOR zbrojní firmou Nammo, která vyrábí rakety a munici. V roce 2023 vyčlenilo Oslo na vojenskou pomoc Ukrajině cca 1 miliardu USD. Je také jednou ze zemí, které Ukrajině přislíbily stíhačky F-16 a podílí se některé na výcviku ukrajinských pilotů.

UK: MZV Cameron přirovnal aktuální situaci v Evropě k 30. letům 20. století a varoval před politikou appeasementu. Ukrajina pro něj po ruské invazi znamená absolutní prioritu číslo jedna. Uvedl, že je to výzva pro současnou generaci. Mj. prohlásil, že nelze ustupovat, ale je třeba se postavit zlu, které invaze představuje. Podle jeho slov Kreml nevyhrává, protože ztratil v konfliktu na 300.000 lidí a jeho agrese povzbudila další dvě země ke vstupu do NATO, jmenovitě Finsko a Švédsko.

Estonsko/ Litva/Lotyšsko: MO podepsali dohodu, že země vybudují společně obrannou linii Baltského moře. Má posílit východní hranici s Běloruskem a Ruskem. Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu. Vyvolala obavy, že pobaltské státy by se mohly stát dalším cílem agrese.

16/01/2024

Ukrajina: V rámci protiofenzivní operace pokračovali obránci v prostoru Krynky (Chersonská oblast - JV fronta) při rozšiřování předmostí na levém břehu řeky Dněpr. Letectvo realizovalo 7 náletů: 5 na jednotky, zbraně a vojenskou techniku ruského nepřítele soustředěné v 1 oblasti + 2 na jeho 3 protiletadlové raketové systémy. Dělostřelectvo zničilo protivníkovi 2 muniční sklady, 2 velitelská stanoviště, 33 raketo/mino-metných prostředků v palebném postavení a 2 pozorovatelny. PVO sestřelila 1/4 raketu (Ch 59), 19/20 bezpilotních letounů typu Shahed 136/131 + 12/12 průzkumných dronů. • Operační situace zůstává obtížná. Okupanti útočili na linii Kupjansk–Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech nejtěžších bojů: Avdijivka (18 ze SV + 16 z J)/Marijinka (12)/Bachmut (9) - Doněcká oblast; Robotyne-Melitopol (3) – Záporožská oblast; Kupjansk (2) - Charkovská oblast; Lyman (28) - Luhanská oblast; Krynky (6) - Chersonská oblast. • Pozemní operace ve všech zónách/směrech podél celé frontové linie měly nadále charakter pozičních bojů. V zóně Krynky navzdory dosavadním neúspěchům okupanti pokračují v pokusech vytlačit ukrajinské síly z jejich pozic na levém břehu Dněpru. Povětrnostní podmínky bránily plavidlům obránců v pohybu a přistání na východním břehu, protože řeka zamrzla. Ve směru Avdiivka obránci zatlačili nepřítele o 100 metrů na V . Dále probíhají vleklé poziční bitvy. • V roce 2023 financovala vláda ze státního rozpočtu obranu země částkou ve výši 39 % HDP, Oproti roku 2022 to byl nárůst o 64 %. • Okupační úřady v Chersonské oblasti intenzivně zřizují síť vojenských správ. Např. ve městě Heničesk, kde byl zahájený nábor do ruské armády. Do poloviny dubna chtějí mít dokončené mobilizační seznamy. • Na okupovaných územích probíhají přípravy na prezidentské volby v Rusku (17/03/2024). Ředitelé, vysokých a středních škol dostali plány ohledně povinné účasti studentů. Ve skutečnosti se jedná o povinné agitační kurzy na podporu šéfa Kremlu. • Podle informací (partyzánského) Centra národního odporu budou mít obyvatelé v okupované Luhanské oblasti možnost používat ve volebních místnostech k prokázání totožnosti nejen ID samozvané Luhanské lidové republiky, ale i ukrajinské doklady. • 6/10 uprchlíků věří, že se ze zahraničí vrátí. Více než polovina dotázaných Ukrajinců uvedla, že se v budoucnu plánuje vrátit domů. Mezi hlavní důvody patří lepší vyhlídky ohledně zaměstnání na Ukrajině, ceny nemovitostí a přání, aby jejich děti studovaly v rodném jazyce.

Rusko: Agresor provedl celkem 29 náletů a odpálil 4 rakety. Bombardování doprovodili okupanti dělostřeleckou palbou (49x). Cílem se stalo minimálně 128 měst a obcí + 53 objekty energetické infrastruktury v 9 oblastech. Během dne došlo k 94 přímým bojovým střetům. • Okupanti soustředili hlavní úsilí na osách Kupjansk, Bachmut, Avdijivka a Lyman. Snaží se prorazit linii fronty a dosáhnout břehů řeky Okil, obejít ze S ukrajinské sily v prostoru Bachmut, vytlačit je z Avdijivky útokem ze S a prolomit jejich pozice u obce Novomychailivka. Tomu sloužily během dne i raketové údery ruské armády na Charkov. • Operace letectva v zóně Azovského moře ztrácejí na intenzitě. Schopnosti ruských vzdušných sil citelně degradovala ukrajinská PVO zničením radarového letounu dlouhého dosahu A-50 a velitelského letadla Il-22. • Ruská armáda je schopná obměnit v rámci rotace cca 25–27.000 vojáků/měsíc. Má fakticky nedostatečné prezervy mechanizovaných, námořních, pěchotních a výsadkových jednotek - jen 10–15. • Při setkání ruských městských zastupitelů Kreml aktuálně zopakoval vyhrůžky na adresu Kyjeva a zdůraznil připravenost způsobit nenapravitelné škody. Demonstroval nezájem o vyjednávání s Ukrajinou a potvrdil, že jeho maximalistické cíle zahrnující úplnou kapitulaci napadané země i jejích spojenců zůstávají beze změn. Výrazně zesílil eskalaci napětí vůči pobaltským zemím s odkazem na jejich členství v NATO. Setkání se zúčastnili i zástupci okupovaných území v Chersonské, Záporožské a Doněcké oblasti. • Moskva poděkovala KLDR během schůzky MZV za podporu ve válce. Jednali o nákupu munice a balistických raket kvůli nedostatku a omezení výroby na straně Ruska.

Švýcarsko: Ukrajinský prezident Zelenskyj se zúčastnil Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Lídry byznysu a politiky vyzval k investicím do spravedlivého a stabilního míru na Ukrajině v zájmu zkrácení konfliktu. Současně se sešel mj. s předsedkyně EK von der Leyenovou, NATO GenSec Stoltenbergem a US MZV Blinkenem. Projednali další pokračování pomoci pro Kyjev. • Světová banka odhaduje celkové náklady na obnovu Ukrajiny v nadcházejících letech nejméně na 400 miliard USD. Státy G7 (USA, UK Japonsko a Kanady + EU) zvažují v této souvislosti konfiskaci zmrazených ruských aktiv na západních účtech (cca 300 miliard USD). Projednat tuto alternativu mají v únoru. Zelenskyj v Davosu vyzval v této souvislosti k silnému rozhodnutí. Podle jeho slov Moskva miluje peníze nade vše. Čím více miliard ztratí, tím více bude litovat, že tuto válku začala.

Čína: Státní banky (2) nařídily přezkoumat obchody s klienty z Ruska. Kvůli sankcím zároveň zablokovaly subjekty s vazbami na zbrojní průmysl. V minulosti dodržovaly největší banky Pekingu (4) předchozí US sankce proti Íránu a Severní Koreji. Kreml to odmítl komentovat. Moskva (MZV) označila tento krok za velmi citlivý.

Turecko: Vývozci do Ruska čelí od 1. ledna zastavení peněžních převodů od ruských klientů. Banky platby vracejí nebo odmítají. Na situaci se podepsala poslední návštěva US MZV Blinkena v Ankaře 6. ledna. Na pořadu jednání byly mj. otázky sankcí a obcházení kontroly vývozu zakázaného zboží. Turecký export do Ruska se oproti roku 2022 loni zvýšil o 23,2 %.

USA: Prezident Biden svolal do Bílého domu lídry Kongresu (Sněmovna reprezentantů a Senát). Cílem je prolomit patovou situaci ohledně pomoci Ukrajině (61,4 miliardy USD). Biden výslovně signalizoval, že je ochotný učinit ústupky ve sporných otázkách US hranic a migrantů. • Pentagon oznámil, že příští summit Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) ve formátu Ramstein se bude konat 23. ledna. UDCG se skládá z více než 50 zemí (včetně všech 31 členů NATO) a od dubna 2022 koordinuje vojenskou podporu pro Kyjev proti ruské agresi.

Izrael: Podle MZV se v Davosu země poprvé zúčastnila jednání poradců pro národní bezpečnost z 83 států o 10 bodech mírového programu prezidenta Ukrajiny. Vlády obou zemí sdílejí společného nepřítele - Írán, který dodává zbraně Rusku a financuje Hamás i další militantní skupiny bojující proti Izraeli.

Lotyšsko: Riga buduje koalici 20 zemí ochotných spolupracovat na posílení ukrajinského arzenálu dronů. Cílem je vyzbrojit Kyjev co největším počtem bezpilotních letounů (MO Spruds). Vláda stojí jednoznačně na straně Ukrajiny proti ruské agresi. Vyčlenila 1 % HDP na vojenskou pomoc Kyjevu, což je jeden z nejvyšších podílů mezi Spojenci.

EU: Ve Štrasburku poslanci EP aktuálně řešili další vojenskou podporu pro Ukrajinu. V této souvislosti připomněli, že Unie napadené zemi slíbila do března dodat milion kusů dělostřelecké munice (155 mm). Evropský zbrojní průmysl se tomu kvůli ruské invazi na Ukrajinu musel přizpůsobit. Nejaktivnější v tomto směru je německá firma Rheinmetall. • Do konce týdne bude EP hlasovat ohledně Maďarska. Předložená rezoluce (Sarvamaa - FIN. EPP) navrhuje omezit hlasovací práva Budapešti v Evropské radě. Maďarsko blokuje finanční pomoc Unie do roku 2027 ve výši 50 miliard EUR pro Kyjev. • Unie schválí pomoc Ukrajině se souhlasem Maďarska nebo bez něj. Prioritou je mít dohodu 27 členských států, ale stačit bude 26 (von der Leyenová v Davosu). • Brusel aktuálně provádí audit dodávek zbraní členských zemí pro Ukrajinu od začátku ruské invaze. Výsledky chce prezentovat před summitem Rady 1. února..

Francie: Prezident Macron oznámil, že Paříž pošle Ukrajině 40 nových raket dlouhého doletu SCALP-EG Střely s doletem až 250 kilometrů jsou ekvivalentem Storm Shadows (UK). Ukrajinská armáda používá tyto střely s plochou dráhou letu (Storm Shadow/SCALP) k úderům na ruské vojenské cíle na okupovaném Krymu. Paříž už poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 3,2 miliardy EUR.

Polsko: Řidiči kamionů ukončili blokádu hraničních kontrolních přechodů s Ukrajinou. A to po dohodě s vládou PM Tuska. Tranzit kamionů byl podle pohraničníků plně obnoven na všech 3 přechodech (Korczowa-Krakovec, Hrebenne-Rava Ruska a Dorohusk-Yahodyn).

Kypr: Podle informací vlády odešlo ze země v roce 2023 nejméně10 největších ruských firem působících na ostrově. Důvodem jsou sankce a zvýšený zájem americké FBI. Zaměřily se na finanční služby, které na ostrově aktivně pomáhaly ruským oligarchům a spojencům Kremlu sankce obcházet.

V.Z.